Miňko: Krásné a vtipné...děkuji

Kdyby to mel nekdo zpivat, tak si zlame jazyk. Prec tresk, to by bylo nejhorsi.

Básníci ti se mají.
Když můza z dortu slova krájí.
Šeptáje v cestě polní.
Pošeptá skrze přeslyčku
rolní.
Basníkům napsaná slova
zurčí jak potůček
stále jsou nová.
Básníci ti se mají
ikdyž nežijí
leckdy v ráji.

Je to krásne napísané.Já poklonu skladám vzácnej dáme.

To je tak hezké...slovy načmárané

koiška: hezky napsáno, děkuji

Děkuji - takové obrazy se slov...

človiček: Já myslím, že rozkvést může člověk kdykoliv. Na tohle téma taky jednu mám... čeká v mém virtuálním šuplíčku, až ji vytáhnu na světlo. Díky, že mě čteš už tolik let.

koiška: Rozumím a děkuji.

Miňko: Ještě jsem to taky doplnil na 100 slov:

On rychle se zemí se sblížil,
duši svou Bohu poručil,
já, ač bych mouše neublížil,
olovem jsem ho nakrmil...

Koltů mých důvěrný byl cíl.

Miňko: Díky za veršíky!
Ono to bylo psáno jako text, aspoň jsem si to při psaní broukal. Já to teď tak dělám často. Člověk se naladí, chytne rytmu a přichází to tak nějak samo. Víš, tohle bylo vlastně veršované drabble na zadání: být (rychlý) jako blesk/ďábel. Takže se muselo použít to rčení a ještě vejít do stovky slov. My si jinde takto hrajeme každý celý první víkend v měsíci mezi poledny, zadání bývá tak týden předem. Bývalo i 3 nebo 5 slov (jsou 2 generátorky náhodných slov) ale teď se bronchitida zbláznila do vícedílného dílka profesora Františka Čermáka (měl 85 let) "Slovník české frazeologie a
idiomatiky" a z toho to vytahuje. Teď třeba bylo "maso je jako dort." Tak nás to půlka pojala kanibalisticky (já zas ve verších a pak jsem zmínil v próze houbaření a řízky z masáků, které na sádle se solí a kmínem připomínají chuťově smažené maso a jsou jako dort...)
No, já ještě v reakci na komentíky spíchnul tohle:

Vyměním kolty za klávesy,
u táboráku budu hrát
píseň o dívce, co znám kdesi,
kterou jsem míval tolik rád.

Ve vlasech měla žutou růži,
zmámila rázem srdce mé,
při vzpomínce až dech se úží,
líbat ji bylo nádherné!

Leč i onen Bill po ní toužil,
co usmyslel si, musel mít,
kolem ní nebezpečně kroužil,
násilím chtěl ji políbit.

Když moji lásku chtěl mi bráti,
rozpálil jsem se jako ďas,
a muselo následovati
ono osudné: "Hombre, tas!"
;-)
Jó, rád teď píšu na zadání a občas si i takhle zablbnu.
Pár kousků z téhle zábavy jsem dal i sem, včetně nějakých minipovídek. Člověk musí stále nějak cvičit mozek!
V mobilu mám třeba šachy, sudoku a pár dalších šikovných appek, u kterých musíš přemýšlet a kombinovat, trénuješ představivost... :-)

Psavec: Díky

koiška: >...všechno by bylo trochu jinak...<
Ty automatické opravy v mobilu, které dle tvůrců klávesnice nelze vypnout, jsou šílené! Člověk to napíše správně, přečte si to v okénku po sobě a po odeslání jsou tam stejně chyby a když si to znovu nepřečte, vypadá pak jak dement...(Hrubky, výpustky, propojená slova třeba písmenem "v", i když poslední a první písmeno slov jsou z první řádky nebo daleko od "v.")
:-(

Byl by to dobrý country song. Pro pobavení jsem kdysi:
Pistolník

S pohřební službou
spjatý je družbou
pistolník Kill Bill.

Kolty své tasí,
plán tržby spasí.
Obdrží svůj díl.

Pomsta jak hrom.

Hezky jsi to poskládala, líbí se mi.

Okouzlující..

Sedla mi, fajn.

Skvělá, po všech stránkách skvělá!
Já to kdysi formuloval tato:
Nabízí vám básník básní,
po nichž duše tiše krásní,
v jiných zase srandu, psinu,
vášní vír či kocovinu.

K dispozici jsou též básně,
z kterých duši trnou dásně.
Mezi nimi žel i taká,
po nichž duše řídce kaká.

Hezká poezie, dík.