05.10.2026 - 05:47
6(1.)
Prožít to co,přinese přijemny pocit a nejen pěknou vzpominku stoji zato.Život má svůj daný čas .Pěkné vyprávění.
03.10.2026 - 19:59
6(4.)
itty: Diky za zastavení a podporu,je zajimave pozorovat ty blikajici přistroje.
03.10.2026 - 16:53
6(6.)
slnečnica: Santiago Dibla: Psavec: JiSo: Brigita: Čau, když to říkáte, tak to bude asi pravda. Já mám jen pocit, že takových přirovnaní lze napsat tisíce. Takové nic vytržené z kontextu. Ale prostě mě to napadlo, tak jsem to sem dal. Každopádně díky za váš čtenářský čas a ještě větší díky za komentíky.
03.10.2026 - 16:45
11(11.)
puero: Já vůbec nevím, proč někdo takovéto ohavné dílka píše. To musí být vážně pomatený feťák. Proto to nemůžu dát přečíst někomu známému, nebo nedejbože té chuděře manželce. Něco ji z těch pseudobásní třebas i zaujme a pak na ní vyskočí Kryplosaurus a je domalováno.
03.10.2026 - 16:39
10(10.)
A to je milý kolego jen iluze, koleje se přeci také nikdy neprotnou, i když to tak vypadá, nebo jak to je?
02.10.2026 - 22:03
10(9.)
A je to smutné nebo šťastné? Údělem rovnoběžek je střetnout se jen jednou. V nekonečnu.
02.10.2026 - 09:51
11(10.)
To je furt nějaké buď a nebo. Buď jsi spokojený nebo nespokojený a nic mezi tím. Buď jsi básník, nebo ženatý a s děckama. Jako by to nebyl jen okamžik. A pak ...pffff ...zase básník. Jsou na tom lidi hůř. Chceš mít křídla, dlouho je nemáš, pak ejhle, vyletíš a nahoře je zima, tak slítneš a pozoruješ na obzoru v ohradě koně se slzou v oku. Ale chlap si vždycky poradí.