Kůže, růže, může. No promiň, to jsou lepší rýmy i v knížkách pro batolata. Vůně, tůně, lůně, stůně, tam už chybí jenom slůně.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.
Dandy: Život je jako bonboniéra, nikdy předem nevíš, co ochutnáš...
Tělo ovládáno čím myslí,žízní po stálém poznání.
Vloži setrvat když láska je k dostání.
Nebít za vrabce co pořát ve spěchu.
Tím snázeji vytvoří neplechu.
Někdy jak čamrda celé se otočí
aby jen mčky ziralo do
očí.
Tam není pro slova,pro slova
pro slova prostoru.
Ochutnat lákártů jako
bonbónu.
Vloži setrvat když láska je k dostání.
Nebít za vrabce co pořát ve spěchu.
Tím snázeji vytvoří neplechu.
Někdy jak čamrda celé se otočí
aby jen mčky ziralo do
očí.
Tam není pro slova,pro slova
pro slova prostoru.
Ochutnat lákártů jako
bonbónu.

