Yana: Děkuji.

Kapánek černý humor, ale pobavila.. (((-:

Homér: Děkuji za Tvůj názor, nicméně i přesto mám pocit, že báseň není snůškou nesmyslů a svůj přesah má a i jej sděluje. :-)

Demänovská, je tam široké e ....

Milá, cítím z toho dětské kouzlo Vánoc. Nejdřív mě rušilo "pod nohami", ale električka udělala z chyby slovakismus. Závěr je pro mě nej.

Tohle mě moc baví. Tančíš si ve slovech jak baletka.

Moc pěkné.

Kůže, růže, může. No promiň, to jsou lepší rýmy i v knížkách pro batolata. Vůně, tůně, lůně, stůně, tam už chybí jenom slůně.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.

Homér: žiju v domnění, že báseň by se měla rýmovat...

Nešlo by to nějak osekat od těch příšerných rýmů?

Psavec: Moc děkujeme:-)

Dandy: Život je jako bonboniéra, nikdy předem nevíš, co ochutnáš...

Tělo ovládáno čím myslí,žízní po stálém poznání.
Vloži setrvat když láska je k dostání.
Nebít za vrabce co pořát ve spěchu.
Tím snázeji vytvoří neplechu.
Někdy jak čamrda celé se otočí
aby jen mčky ziralo do
očí.
Tam není pro slova,pro slova
pro slova prostoru.
Ochutnat lákártů jako
bonbónu.

Brigita: Děkuji.

JKHartman: Moc děkuji.

Poklady pod polštářem.

Šumavská Černá kronika.

A povdedlo se Vám to moc pěkně.

Moc pěkné...

Moc krásné.