Osmá povídka z prostředí severočeské hospůdky nám odkrývá, jak se může stát opravdu cokoliv a zodpovídá na otázku, proč Adam tolik kouká na špatné filmy. Odpověď vás vytrhne ze všední reality!

Barák jsem dlouho nepublikoval, nicméně, zde je sedmá část a na cestě budou další! Těm, kdo ocení tyto pokusy o pokleslý humor, děkuji jako i všem, kdo textu dají šanci.

Realisticky krutá fantasy povídka (s trochou anachronismů a v eichlerské češtině) o tom nejhorším kapitalismu, podnikatelích, autorském právu a hrdých soběstatkářích. Původně vyšla ze zamyšlení nad tím, jak by asi vypadala Středozem, kdyby Sauron v Pánu prstenů zvítězil a ovládl ji, ale nakonec obsáhla mnohem víc.

Minidron letící nad roverem natáčí fascinující i pochmurný pohled na zašlou slávu lidské kosmonautiky. Při pohledu na pískem zanesené dómy s velikým, ale sotva viditelným legendárním logem společnosti se Vidarovi vybavují líbezné vzpomínky na časy, kdy...

Další kousek z dětství sedmi černokněžnic, vnučkách Paní Plání Zapomnění.

Pokus o rozvedení povídky.

VĚNOVÁNO NIKITU, ČLOVIČKOVI A J.DOBROVSKÉMU, ČIŘE IMPROVIZAČNĚ NAMLUVENO

Nejvíc bolí ztráta něčeho, co jsme nikdy neměli.

Keyn je rozkošná. Žádného normálního chlapa sice nemohou bavit její videa, kde denodenně povídá o ekologii, ochraně zvířat, přírodní kosmetice, jak být krásná, veselá a hlavně a zejména o veganství, ale i on zná několik mužských jedinců, co se raději podívají na její milé žvatlání než na pořádné porno.

Třetí část střídavě-kolektivně psaného díla, ve které Nezjištěno Procházka, redaktor turistické agentury mapující neobvyklá místa, v podzemní temné vyasamblážované místnosti intimně poznává mladého excentrického umělce Aldo Nováka. Kdokoliv může připsat vlastní pokračování podle pravidel viz. konec.

Dva sbližující se mladí lidé se „dobrodružně“ vydávají poznat krásu, kterou oči nespatří.

Když jsem zveřejnil kolektivně psanou báseň "Miliónový kompost"¹, Singularis mi napsal(a) o svém dílu "Osudový syzygos"² obsahujícím slova navržená v diskusi a mě se zachtělo napsat vlastní dílo obsahující stejné pojmy (podtržené), načež mě postupně napadlo navrhnout na konci vlastní slova, na které pak někdo může navázat, ale už ne od začátku, nýbrž jako pokračování tohoto díla, které pak bude moct kdokoliv po kouskách rozvíjet (podle pravidel viz. konec).

„Doma je tam, kde mám knihovnu.“

o sexu bez lásky .......zkuste to...... možná budete překvapeni. (Psal Immotyob, dílko pouze na přání vkládám) :) komentářů se nezdržujte...

Blíží se půlnoc, další horor ve dvou větách. :)

Horor ve dvou větách ...