V podobném vnitrobloku v hospůdce v Brně jsme si jednou zašli s Nowišem na pivko po letech. A v zahrádce hráli hospodský kvíz a my jsme jim schválně odpovídali nahlas.

Myslím, že i kdyby sis řekl, že písať už nebudeš, přijde to nutkání úplně samo a nic s tým nenaděláš.

Je mi to líto, ale jsou zde pravidla, že se mohou publikovat pouze dvě díla týdně. Román na pokračování zde nemá šanci. Přidána kapitola 7 až 9.

Deníčkování.00:
Většinou když píši básně napadají mě jen taková témata. Moc děkuji za komentář

Tak moc smutnošťastné

Moje žena je 33 let moje kámoška, ale pokud by k sobě byla upřímná, tak měla žít se ženou. Trochu jsme od sebe poodstoupily a žijeme zvlášť a přesto spolu. Bydlí s dcerou. Vždy jsem doufal, že by to bylo rozřešení jinak těžko pochopitelného vyčpění vzájemnosti. Příběh mne baví. Díky

Kristína Melegová: I kdyby ses necítila jako básník, tak si buď vědoma že všichni jsme zpočátku nenápadným nerostem u kterého jsme si všimly že by šel brousit a to brusným papírem a totiž slovem. Později přecházíme k leštění pocitem a empatií. Nakonec se rozhlídneš a zjistíš že stojíš mezi drahokamy co mají přezdívky a taky na sobě pracují. Tak makej klenote ke své kráse a radosti všech.

puero: Být básník je životní postoj!!! tomu tleskám. Je to forma dýchání, cítění, ochutnávání a sebe nabízení do prostoru jenž se vzájemně odráží, zhušťuje i zjemňuje, víří, pláče, bobtná smíchem který je vzápětí deštěm útrap smyt do bahna kaluží aby mohl být znova hledán jako nugety zlatých lidských duší v proplachovací pánvi každodenních životů.

Člověk musí mít vlastní svět vnitřního vnímání a ten bránit před vším co by jej připravilo o vnitřní dialog se sebou samým.

Národy mají svůj objem a rozsah, potenciál. Nevím od kaď seš, ale je tam zlatá lidská žíla kterou nelze vytěžit jen vdechnout. Opravdu není třeba rozumět všemu a přes to snad rozumím té tónině kterou jinde neznají.

Čtu tě jako když slepec nahmatává Brunovo písmo vnitřním zrakem. Nemohu se spolehnout na slova jen na pocity a ty dávají jen tušení siluety. Je to chrámový obraz před kterým všichni něco hledají a on mluví jen výrazem očí které si každý vykládá jinak.

Piš barde

Přečteno na jeden hlt ....

Jejda, nebyla to kejda, ono se to četlo samo, doufam že už máš tu svoji milou a u ní odestláno

Kristína Melegová: dobré dobré, tak kým budeš čítať, ja budem písať

Písať básne určite zmysel má, čo by som inak čítala

človiček: som naozaj dojatá, ďakujem

Queen Lylith: Díky Lyli a ať se ti tu líbí. Vítám tě.

Queen Lylith: Děkuji za návštěvu a komentář..

človiček:
Ano, tohle dobře víme,
a tak jen občas se lehce na jejich úkor pobavíme. :-)
Každého z nás tento úděl nejspíš čeká
a přiznám se, že i mě to trochu leká.
Ale na co těším se dosti,
až holí zmlátím Tě kvůli vývarové kosti. :-)

Díky za zastavení.

Chapeau človíčku.