Psavec: Diky moc.

Brigita: Děkuji moc.

Já už mám s cestováním konec, ale moc jsem si moře užíval.

Občas taky musím fouknout.

Taky chválím, barde.

Hezká, ale v lese bos nechodím.

Líbí.

Dandy: Díkec.

Homér: Díky, lepší už to nebude.

Poezie anonymity: Moc děkuji a vážím si.

Nic pro silnější povahy.

Souhlasím s Homérem, tahle je opravdu velmi povedená!

Je ti třicet a napsaný je to jak od nějakýho dědka. Nic proti, ale zkus to přístě méně popisně. To neznamená, že bych tě neměl rád, prostě ti píšu jen svůj názor. Nevidím v tom básnické tajemno. Třebas jsi víc epik než lyrik.

Homér: První varianta nepřichází v úvahu.

Už se k sobě přestěhujte, nebo se na to vyserte. Vždyť se utrápíš.

Pořád jsi.

Zajimavá.

+

zkamenelymesic: děkuju moc, ještě proběhly úpravy

Krásně plynulé a líbí se mi celá myšlenka! Seize the day, Carpe Diem!