Nejnovější komentáře

 09.08.2026 - 15:49
 5(5.)
Psavec: Děkuji.
 09.08.2026 - 14:21
 5(4.)
+
 09.08.2026 - 14:20
 2(1.)
jako tyhle družice,
taky chceme družit se
 09.08.2026 - 14:19
 Kdo
 6(1.)
+
 09.08.2026 - 14:19
 4(1.)
+
 09.08.2026 - 14:05
 10(5.)
Pěkně jsi to rozebral.
 09.08.2026 - 13:56
 3(2.)
Už jsem hodnotil jinde.
 09.08.2026 - 13:54
 7(4.)
Tu poslední větu podepíšu.
 09.08.2026 - 13:51
 3(3.)
Homér to trefil.
 09.08.2026 - 13:48
 4(2.)
Alžběta Báthoryová neboli Čachtická paní, žijící v letech 1560 až 1614, proslula svojí krvelačností.
 09.08.2026 - 13:38
 5(3.)
Tahle se mi moc líbí.
 09.08.2026 - 13:34
 5(4.)
Dandy: Opětovný dík za návštěvu a komentář.
 09.08.2026 - 13:32
 5(3.)
Terri42: Velký dík.
 08.08.2026 - 23:57
 2(2.)
Kristína Melegová: Děkuji
 08.08.2026 - 11:46
 1(1.)
Zaujalo ...ten kontrast, maximální péče a pak teror. Člověk se věnuje buď duchu nebo hmotě. Buď věcem nebo srdci. Jedno rameno pomyslné váhy vždy převáží druhou stranu. Osobně jsem se nevěnoval moc hmotě a výsledek byla nespokojenost. Teď jsi jazýčkem těch vah a je to na tobě jestli šekem jde zaplatit harmonie byť prostého stavu. Hodně štěstí
 08.08.2026 - 11:15
 10(4.)
Dandy: Rozcupovali jsme co se dalo
spousta žen už to vzdalo.
Jejich víra v muže
byla stažená z kůže a
manikúru obstaraly palečnice
kouř vater udusil jim plíce.
Přitom dál rodí Ony
svoje vrahy a stahy stehen
svážou se s muži
vždy znovu dohromady.
 08.08.2026 - 11:00
 10(3.)
Dark Alchemist: Analizuji věci pod pokličkou
lidská přirozenost je těkavou hříčkou
pluji v mysli proti proudu
nebojím se posledního soudu.
Nad lidskými pocity přemítám
snad polidšťuji Bohy sám??
 07.08.2026 - 20:50
 5(2.)
Dark Alchemist: Dik za návštěvu a komentár.Spěchat není kam.
 07.08.2026 - 20:46
 7(7.)
Homér: Děkuji za komentář.
 07.08.2026 - 19:31
 1(1.)
Ze začátku by to chtělo trochu víc dělit odstavce. Když jsou příliš dlouhé, obtížně se to čte. Také mi text připadne trochu rozvláčný, má děj, ale ten je dost pomalý. Hlavně v první části příběhu se dost opakují slova a mimo přímé řeči to docela vadí. Ale pak to začne být zajímavější a jsou tam dva momenty, které mě příjemně pobavily („Jste svítící šílenci, kteří se mě bojí.“ a „Pořád bych se hádal.“).

Některé myšlenky jsou tam trochu divné, třeba: čtyři původní živly daly vzniknout pátému živlu, životu, a ten pak dával vzniknout... dalšímu životu? Nebo pak: andělé, kteří se zoufale bojí neznáma a bojí se, že přijdou o svůj svět, chystají rituál, který nikdy nikdo nezkusil a který rozbije jejich svět na čtyři živly, aby se toho neznáma zbavili?

Celkově bych opravdu doporučil/a to zkrátit tak na polovinu, hlavně úvodní část a rychleji vtáhnout čtenáře do děje. A v úvodu důkladněji dělit odstavce, aby byl text přehlednější. Sice jsem si z toho příběhu neodnesl/a žádné ponaučení, ale funguje a má několik momentů, na které budu vzpomínat, třeba na tu kupoli a na to, že o životě a smrti si každý rozhoduje sám.