Nevím proč, ale mně místo té poslední věty nabíhá: "možná tě odmění zvučnýni basy" :-) - když je to kytara :-)

Právě přečteno - perfektní. :-)

Pochmurná.

Brigita: Díky, to je milé.

Terri42: Díkec.

Velmi povedený kousek.

Pěkná jako vždy. :-)

Je krásná, dojala jsi mě.

Pobavila :-)

Občas rýmy trochu nucené, ale ty obrazy vzdálení a beznaděje se mi moc líbí.

Moc se mi líbí! :)

Jakub,: nikdo neříká, že to klišé není, nebojím se na tý hraně balancovat a i přes ni přepadávat. A je jasný, že když píšeš o skřehotavě se smějících tyranech a andělech smrti, nejsou Ti cizí ani klišé o duši oddělující se od těla :D

Pěkné ... je tam zkušenost, ale je tam i naděje.

Líbí se mi styl a ta procítěnost.

Jinak teda sociální básnička hezká. Ostrava je město v pohybu. Ulice plné dělníků, bo je věčně něco rozkopané, a jak se zpraví chodník na jedné straně, tak se jde kopat na druhou stranu a tak pořád dokola. Romové s bílými zuby a zlatými řetízky v nóbl botaskách, plno aut a bezdomovci. Na každé ulici nějaký somrák nebo opilec. Ale mám pro ně pochopení - nejezdí autem, nezamořují svět výfukovými plyny a nezabírají místa na parkovištích se svými kraksnami, jezdí tramvají a metrem a MHD. To je sympatické ne? Uhlíková stopa veškerá žádná. Jen ta pachová. Ale popravdě občas si přisedne i blondýna s růžovou gumičkou a je tam cítit i deset minut po svém odchodu, takže je to vlastně totéž jen z jiné strany sociálního spektra.

Tuž Ostrava no.

Chtělo by se napsat pěkné, ale to by se tak nějak nehodilo k tomu, co píšeš. Je to fakt dobré dost dobré! Je v tom úplně bytostně cítit, že je to ze života.

Gabriel. Díky, že se líbí.
Měj úsměv. Miras

KarelVrba: tak tak...

oslov radek: KarelVrba: Děkuji za milé komentáře