človiček: děkuji, hezký si to uchopil ... to s tou nohou si fakt trefil ...

Panika dveří skrze které se běží
do neznáma v davu, přesto
každá duše sama...
Táta či máma ta rovina v nich skomírá
a suť je nutí k obejmutí.
Schodiště co vedlo dolu
po zřícení vede nahoru
EXIT

Je vinen bezesporu motýl
jenž po květu tvém
prahl znovu
po nektaru.
Obžerství se tomu říká
ta vůně toť panika
lučního kvítí kde
každá květina dychtí
a doufá že motýla chytí.
Hajzlovi utrhni křídla
zas housenkou bude
oválnou, ještě nožičky
a už ti neuteče mršina.
Ani vonět nemusíš a ..
nekrmil bych ho
vometáka!!
Toť rada smrtihlava.

Zrnko písku v oku boĺí
v ledvinách se blbě hojí.
V hodinách přesýpacích
furt se vrací
rozpoznáno mezi všemi
je silou hnací.

Když struna se chvěje
tak nějak tělo rezonuje...
od těla k krku kytary
...od rtů metr níž
těsně vedle....u..
a palce kroutí se
místo kolíků když
trsátko již
opustilo scénu- ještě
duše slyší v tichu
něhu.

Lotka: Právě jsme se vrátily z oslavy těch narozenin z Kamenického pivovaru. Vždycky dostáváme dárek pro oba. Nikdo si v rodině nedovede představit, že by jsme se opustily a to spolu nebydlíme už 3 roky. Oslavu jsem rád zaplatil. Nikdy je přátelství víc než ,,pouhé" manželství.

Zaujímavá a krásna myšlienka

Život je i takový.
Jak říká známá hrníček co se rozbije seuž nikdy neslepí do prvodokonalosti.

Ano některe dny jsou vyjímečné.

Strach:
Každý v něčem vynikáme,
pro co dobré buňky máme.
Inspiraci, též jistý gryf
stavíme tu pak na odiv!
;-)

Proste skvely

Dandy: děkuji

Brigita: Díky za milý komentář.

Dandy: Díky moc,

Dandy: Děkuji! :-D

MachJo: Díky! Nejsi první, kdo se pídil po pokračování něčeho, co jsem psal jako jednorázovku! :-)

Tak přeji hezké výročí i nové vykročení

Brigita: to jsem rád...

Povedená,

Brigita: rdím