Přišel jsem po dlouhé době a tohle mi připomnělo, proč jsem sem chodil tak rád. Lidé, co umí se slovy!
puero: Puero, já se červenám jak to víno. (které mimochodem vůbec nepiji :D) Jen jsem si tak představoval při té scenérii, jaké by to bylo, zatopit v krbu, dát si víno a prostě jen tiše existovat. Moc děkuji za komentář a zastavení, které mě potěšilo víc, než cokoliv za poslední dobu.
Lidi se pořád na něco dělí. Kategorizují se, aby věděli s kým mají tu čest, aby věděli na čem jsou. Pivaři-vinaři. Radši bílé-radši červené a tak dál. A přitom nevědět je tak osvobozující! Kant (tuším) říká: mám hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon v sobě. Ale už nedodává, že v ruce drží sklenku svatovavřinského růžového vína. I Nový zákon v Bibli je plný vína a pije ho navzdory všemu, co si o vínu myslí Islám, jeden s tzv. velkých proroků - Ježíš. Velcí perští básníci byli muslimové a bojovali proti fanatikům tím, že psali hezky o víně (třeba Omar Chajjám). Mohli byste si podat ruce.
Nebo připít. To zní líp.
Nebo připít. To zní líp.
1.6. - Den dětí.
Dost hořký den dětí.
Jako chyba v osení.
Jako vlčí máky na okraji
zlatého lánu s pšenicí.
Smutné.
A sluneční božstva se otočí
a odejdou
a nechají svět napospas
temnotě.
Dost hořký den dětí.
Jako chyba v osení.
Jako vlčí máky na okraji
zlatého lánu s pšenicí.
Smutné.
A sluneční božstva se otočí
a odejdou
a nechají svět napospas
temnotě.
Téměř plevel. Ale.... básník to chápe. Básník má pochopení.
Krásná smutná báseň krásný rytmus, verš. Vyzrálý projev. Škoda, že jen jedno dílo. Budou další?
puero: Vydarená. Zrejme ju budem mať v hlave, keď pôjdem dnes do bazéna.

