V díle i komentářích mne zaujala ta míra pesimizmu, arogance, hnusu a odtržení od reality. A jednotná myšlenka - to ONI! Ne MY ale ONI!!! Samozřejmě, je nesrovnatelně pohodlnější sedět za svým PC a kydat hnůj na svět, systém, politiku a hlavně na ONI! Pokusit se něco udělat? Proč??? Jediný kdo tady vyjádřil jasný a smysluplný názor je Hanulka.

jop ... pokud to bylo doopravdy, přeji hezky hřejivé vzpomínání

děkuju všem

Dandy: Díky za poslechnutí. Já věřím, že skutečně zapomenout nejde ani není žádoucí - aniž by první člověk danou věc zpracoval a integroval. Samozřejmě se ale můžu mýlit.

Yana: To mě mrzí, rozbrečet jsem tě nechtěla - snad to bylo alespoň úlevné. Ano, nabádá nehodnotit a hlavně se ozývá proti victim blamingu - nedávat vinu tomu, komu se “to” stalo, ať už to bylo cokoliv… myslím, že to je takový mechanismus lidské mysli, odůvodnit si, proč se to ono dané/mu dotyčné/mu stalo, že nás to falešně chrání - protože vytváří iluzi bezpečí, že když se budeme chovat “správně”, nám se to stát nemůže. Děkuji ti Yani! Že jsi četla a za tvá slova.

Jen jsem poslouchal.
Ano zlo je kolem čim dal vic.
Ano pokut neprožijem nepochopíme.
Pokut se neprojdem v botách toho dotčeneho.
Život je plný zvratů.
Někdy je lépe zapomenout.
Cose mnělo stát se sta.
Někdo se rozplakal asi jen proto,aby vzešlo něco nové.
V roce 83 jsem napsal:Růže je krása která však bolí.
Jeto jak se životem,ikd?ž si dáváme pozor můžeme se zranit
nebo nás něco ranit.

Slova provoněná loukou a šla bych se hned projít...

koiška: Děkuji, Jani! Máš pravdu, že kdybychom tenkrát měli dnešní zkušenosti, vševhno by bo trochu jinak a třeba by nás ani nenapadlo být zde a něco sem vkládat.
Jak píšu Leslie, bavím se jinde "soutěžním" psaním na zadání. I když někdy mi to sedne víc, jindy méně a taky zpravidla bývám mimo domov, tak třeba vložím víc kousků najednou. K tomuhle zadání jsem měl ještě jeden veršovaný kousek, začínal:

Bejvák bez bejvalky,
klídek jako v hrobě,
žabomyší války
jsou out v této době...
A už měl svižnější tempo, byla to taková odrhovačka.
Kdežto tenhle kousek jsem si broukal na melodii https://youtu.be/8WgE-QWmYug?si=N3oltT4qRWdQRrOx.
I když ani Wabi Ryvola není autorem textu, Starou kotvu napsal J. V. Šmejkal (ročník 1902), který zemřel v 39 letech v koncentráku Mathausen.

Leslie: Díky, Leslie! Jsem rád, že se ti líbí. Máš pravdu, bylo to psáno i jako písňový text na určitou melodii, kterou teď neumím zařadit a bylo to i soutěžní veršované drabble na zadaná slova: bejvák*klídek*uštvanej*škudlit*trefně.
Drabble má 100 slov a může to být i povídka.
Abych se do té stovky trefil a zachoval rytmus, použil jsem právě tolik jednoslabičných slov. Samozřejmě jinak bych to nedělal a napsal třeba: "a dětskou upřímnost mám tolik rád."
My na portálu piste-povidky.cz udržujeme tradici "dne drabble", kdy teď každý první celý víkend v měsíci vkládáme mezi poledny so/ne svá dílka, čtenáři známkují a pak se určí vítěz. Teď by to mělo být 7/8.června, takže někdy příští týden by vpravo na liště pod nápisem NÁSTĚNKA mělo být zadání, které se pak skryje pod ten proklikávací nadpis. Přijď se podívat! Číst se taky dá i bez přihlášení. A někdo píše i delší povídky na měsíční tématické dny. Ten seznam je tam stále a na celý rok. :-)

Krásná básnička

Líbí se mi pohled mužů, hezké

Je to krásné a bezstarostné, téměř očistné, povedla se ti

Tak tohle mě prostě rozbrečelo, ten přednes, ta slova co bodají, kdo neprožil nepochopí, kdo odsoudí neprožil...Nabádá to nikdy nehodnotit! Nikdy totiž nevíme jaký život je toho koho právě probíráme a co je za vším co on právě prožívá. Děkuji ti za to že jsem četla a poslouchala, ten přednes tomu dodal další rozměr. Je to skvělé.

DDD: není co promíjet, děkuji

Psavec: nevím, děkuji

Leslie: to mě těší, děkuji

Cuk: nevím, děkuji

Dandy: děkuji i za verše

Mlčeti Zlato: máš pravdu, děkuji

LadyLoba: děkuji