Tak jsem u svojí dopolední jazzové kávy zabrouzdal na psance za poezií (výhoda, když jste ředitel organizace a nikdo nekontroluje, co vám svítí na monitoru)... a hned takový zákusek! Hezké. Ten začátek by se udržel i jako samostatná básnička. Má bezva rýmování a je z ní cítit F.G. Lorca. Taky má podobný verš něco jako... nejsem ve svém domě pánem (ve smyslu, neovládám svoje touhy a myšlenky).

Vzpomněl jsem si na to. Taky jsem to kdysi kdesi použil.

Úplně mi naskočila představa: DDD jako zenový mnich u své poustevny pod pavloní nohu v gibsu, berle opřené o zeď, papriky zasazené.... a čas teče jak řeka a tráva roste.

mám rád básně o včelách

Pokud je v srdci Tvém díra
nezacelí ji ani v Boha víra,
bolest Tvou však utiší,
ten, kdo je Ti nejbližší...

:-)

Tak tak je skvělá!

Trefná, stejně tak jako komentář od "Strachu" ...

Venda Kousek: Ano, děkuji. :-)

Krásně jednoduchý a výstižný

Hezká ;)

Pekna :)

Zaujala. Znám ticho, samotu, ale ne v lásce.

Zajimavy cval slov z touhou podělit se o pocit,
prožitek,přeskok.

Strach: dekuji :)

Dandy: je to strašný, loni jsem viděla jen jednu modrou chrpu a letos zatím žádnou, do budoucna mam ambice semenařit..

Velmi povědomé pocity.

oslov radek: Díky za návštěvu.

Zajímavé

človiček: Díky za komentář.

Kdo mléko v dětství
z kozy líže (čtyřnohý)
končívá o patro níže
ocenit prs neumí.