Ano hloh i srdce léčí svazkem květů v čaji.

au, to jsem pocítila víc než jsem si myslela

Bezva.

Uhm ... líbání pod třešní už se blíží

Paráda ...

A ještě z komentářů u díla vybírám:
1)
nemyslím si, že je to jen pocit, je v tom i náznak životného příběhu, který možná v různých variantách zná více lidí (a každy si tam doplní to své, stejně jako si doplňuji čtenáři básně) pokud ten pocit z díla byl dostatečně silny, aby přinutil alespoň jednoho čtenáře se zamyslet - pak mé dílo opravdu nebylo zbytečné - to byl jeden z důvodu zveřejnění a ano, zároveň jde o vypsání se z pocitu ...

2)
imho nezkrocena žena (resp. člověk) je nenasytná, neumí respektovat slovíčko "ne" resp. hranice, všichni ji musí ustupovat, pořád provokuje a je pořád nespokojená a o muže, kt. ji neumí zkrotit laskyplně, ale mužskou silou se neumí opřít a tím pádem nemůže být zcela ženou imho nezkrocený člověk se neumí pasívně odevzdat ani s důvěrou Bohu

Nevím, jak to děláš, že dokážeš takovouhle věc napsat tak, že to není porno. Fascinuje mě to.

Neu: ;-)

puero: na tyhle nikdy není brzy

Není na jahody brzy?

iluze: hezky napsané, jen škoda za nepochopení textu, jelikož se o hořkost už nejedná.
Ale děkuju za názor :)

Leslie: Všichni tak dobře známe

Brigita: Nevím jak sem hodit emotikon srdíčka :-) Takže tak.. ,-)

Ne vždy je třeba odpustit,
aby člověk mohl klidně žít.
Ne každá rána chce se zhojit,
někdy je lepší prostě odejít.

Neodpuštění není vina,
když chrání to, co zbylo v nás.
Není to jed, co duši spíná,
jen tiché dost a vlastní hlas.

Nenech se hořkostí svázat,
ta umí víc než láska brát.
I bez odpuštění můžeš kráčet,
a znovu v sobě světlo znát.

Protože klid se někdy rodí
ne z toho, co se odpustí
ale z chvíle, kdy to bolí,
a ty už dál to nepustíš.

Neu: Dobře, Děkuji :)

Drsná...a dobrá

Dílo dobrý, ale ta poslední sloka mi to rozbila. Tak věříš nebo zbyl chlad ? To jsou dva různé dojmy, které ten konec trhají. Klidně bych ji celou vypustil a nechal první tři sloky.
Téma dobrý, znám velmi dobře tato facebooková přátelství. Virtuální svět pro lidi, kteří neumí být přáteli, ale chtěli by

Moc hezké hlavně závěr.

Hezké a takové jemné, jako název. :-)

Psavec: Poslouchal jsem Krila a psal tohle,k radosti ani moc důvodůnení.