Dandy: děkuji

KarelVrba: dekuji

Zpřeházený slovosled je např. kvůli rýmu "povolený" Nebo když píšeš na melodii, tak kvůli krátkým/dlouhým. Kolikrát k tomu taky sáhnu, ale pravda je, že v názvech si to aspoň opravuju :o)

KarelVrba: děkuji vám, dobrý muži

puero:
Děkuji za komentář. Já prostě píšu, jak mi melodie proudí do těla, někdy, když mám na jazyku tu kostrbatost a dám to na papír, dřív se nehnu, než to půjde "do zobáku". Někdy je melodie jak máslo a někdy, př. refrén ok, ale sloky ne či naopak.

V poezii je zásadní jazyk. Aktuální jazyk. Jazyk jímž se běžně mluví. U starších generací je často vidět jistá slovosledová kostrbatost (v poezii je možné cokoli). A tady je to už v názvu. Neříká se přece Kdo má tě rád, ale Kdo tě má rád. Z toho slovosledu dýchá germanismus doslovný překlad Wer hast du gern. To si mohl dovolit Mácha a dnes google překladač a AI. Ale český básník je českému uchu přizpůsobivější. Však teď jsem tvůj.... tak se dneska nemluví.I jako text písně, kde je třeba dbát na soulad rytmu slabik a hudby, jde s češtinou krásně pracovat a tvořit moderní jazykozvučné verze textů. Proč se nám líbí texty třeba Jarka Nohavici? Protože našel soulad mezi požadavky moderního českého jazyka, poetikou veršů a hudbou, která jej doprovází. Není to kostrbatost jazyka, která vnáší do poezie patos a umělost. Toto je například překlad. Němčina. Ale z českého překladu je ta němčina cítit úplně u každého slova. Má německý slovosled. Myslím, že překladům do češtiny, jedno z jakého jazyka, sluší spíše volný překlad než mechanické přepisování co nejpříbuznějších slov.

Líbí.

Nevím, jak je to možné, ale pokaždé, když od Tebe něco čtu, je to jakoby někdo popisoval můj život v tu chvíli, slovy, která sama nenaleznu.. :) krásné.

Zajímavé, přirozené.

Zajímavé.

Zajimavá líbí.

Zahrádce říkáš. Dnešní hřbitovy připomínají spíš paneláková sídliště. A kolumbária králíkárnu. Dnes zpustlé zapomenuté židovské hřbitovy mají větší šmrnc než kdekterý příměstský cintorín.

Vaska49: Myšlenka?

Pěkná miniatura, myšlenka, rytmus, rým.

Strach: Konečně jsem se (snad) dostal tam, kde se jen nechválí. Už mi to připadalo, že se všude všichni jenom chválí a když se někomu něco nelíbí, radši nekomentuje. Díky moc!

Zaujala, nutí k přemýšlení, sama jsem matka...

Pěkná.

Chápu.

Pavučina lží - kolik jich kolem nás je? Líbí se mi báseň.

Krásná