Slušná prvotina.

Dobrá, líbí se mi.

Vítej mezi námi.

Dandy: dekuji!

Trochublázen: ahoj, dekuji moc! jelikoz jsem se s mymi basnickami doposud s nikým nepodelila, cenim si tvych slov, a do priste se i snad zlepsim! ale kazdopadne dekuji, udelalo mi to radost. :)

Letošní úroda nebude. Všechno zabil mráz. Mráz, který nehledí na důsledky, mráz, který jen fičí dopředu a zpět se neohlíží. Ovoce nebude. Leda to cizí, to z dalekých zahrad. To které líp chutná, protože se vyhřívá v teple usměvavého Slunce za sedmero horami a sedmero řekami, kam létají ptáci severu na dovolenou. Někdy jsou tvé verše aktuálnější než zamýšlíš.

Co Bůh? Člověk? Čočka? Děda je tvrďák, pravda. Třeba taky jednou ulovil medvěda. Nebo si to myslel.

Ale někdy si myslím, že chlap se stává tvrďákem z nedostatku odpovědí na otázky, které jdou jaksi za jeho metafyzický horizont.

Noc a hvězdy - téma na dva životy. Těch se drž a nikdy nepřestaneš psát. A časem to přijde samo. To umění.

Povedená

Pékné

Mari, vítej i ty. Už ten úvod "jak krutý je život umělce jenž neví jak má žít" slibuje poutavou báseň, takže jsi jednoznačně vykročila správným směrem a věřím, že ty ses naopak našla. Je skvělé, že ses vrhla do psaní.

El, super, že jsi tu! Myslím si, že na tvou zdejší prvotinu je básnička moc dobrá. Líbí se mi hlavně ten rým u dveří/udeřil. Jsem rád, že tě to nezabilo, ať můžeš vytvořit i další pěkné básně. Možná bych zvážil přidat ještě jeden verš k zhasínajícímu svícnu, blížilo by se to více formě sonetu

Velice zajímavá! Už jen ta hříčka zraní/zrání. Snad přijdou chutnější plody života

nejvíc se mi líbí začátek, protože vůně šeříků nikdy neomrzí. je docela škoda, že to nemá o něco sevřenější formu a že v poslední části chybí písmena

To druhé je zajímavé. Poslední vůbec nechápu

Rým když básník ztratí, kampak on se vrací.

Skalní hrad Pařez
kousek od Prachovských skal
tajemný, pustý.

Pod Šikmou věží jsem byl týden na dovolené. Paráda.

Dandy: Díkec.

Trefné

Ať žijou zebří stáda.