Myslíme že víme, ale nevíme. Vše čemu obecně věříme se změní, vše bude jinak...

aneb dost možná úvod budoucí knihy

Můj komentář k vcelku kontroverznímu příspěvku na fb. Přečťete si prosím názory naší generace k tomuto tématu a posuďte sami.. Odkaz: https://m.facebook.com/?_rdr#!/tojepsycho/photos/pb.341887854871.-2207520000.1449188795./10153745111754872/?type=3&source=42

..

.. krátké zamyšlení nad významem smajlů zde na Psancích..

part on series... Tentokrát jako popis jevu.

Moje asi nejfeminističtější dílo. Článek popisující fiktivní feministický román „Zženilé obyvately klárské“ líčící postmatriarchální společnost. Inspiroval mě popis románu Egalia's Daughters.

slohová práce...

I člověk se může stát definicí

nedopsáno

reakce na společné chvíle s několika dobrými přáteli a to co zde poslední dobou čtu a nebo vidím v reálu kolem sebe

.. nejsem drzá, ani neslušná, jsem JEN upřímná!

Tento text sice není už aktuální, alespoň co do stavu mého vnitřního světa, neboť jsem konečně našel smysl života a hodlám za ním jít, dokud nedosáhnu cíle, ale to mi alespoň ukázalo, že člověk nikdy nemá klesat na mysli, když se mu v životě nedaří. Každého totiž dřív nebo později zasáhne štěstí, touha. Vždy to chce jen svůj čas. Nejdůležitější ale je, že ten čas vždy nakonec přijde.

Úvaha o tom, kde se v člověku bere pocit nadřazenosti a dokonalosti.