zkrácená verze

42

44

Máme před sebou dvě básně. Obě se jmenují totožně: „Listopad“. Ovšem pouze jednu z nich napsal člověk. Druhá byla vygenerována pomocí umělé neuronové sítě. Poznáte, která je která?

V honbě za úspěchem jsem možná i nechtě trochu vykradla Fráňu Šrámka. Stejně rozpolcené dílo jako HUMPRECHT, ale méne sarkastické a méně impertinetní. Více se zaměřuji na skutečnou nejednoznačnost celebrit a narozdíl od Šrámka, který tvořil zcela jiný opus si usazení do reálné roviny nevymáhám hned v názvu, ale zcela naopak.

Puella luce amicta. Meretrice Babylonia. Quae habebat sexus cum Satyr. Impurae ranae eam mordēbant et serpentes sibi adhēsērunt.

Báseň zasazuje čtenáře do fascinující krajiny snů a vzpomínek, kde se prolínají světla a stíny lidského života. Skrze obrazy přírody, jako jsou vrcholy hor nebo břehy řeky, báseň vytváří atmosféru tajemství a mystiky. Zároveň reflektuje hloubku lidských emocí a existenciální otázky, které jsou typické např. pro díla Jana Kainara. Báseň vyjadřuje dualitu lidského bytí, kde se setkávají světlo a temnota, radost a smutek, minulost a přítomnost. Skrze obrazy přírody oslavuje vnitřní světy postav. Báseň hledá pravdu, která je často zahalena v tajemství a neprobádaných hlubinách duše. Tímto způsobem báseň odráží nejen vnější krajinu, ale také bohatství spontáního vnitřního bytí a jeho komplexnost. V básni "Stíněná pravda" se setkávají kontrasty mezi světlem a temnotou, které symbolizují rozpory a vnitřní konflikty v nás. Tato báseň pozoruhodným způsobem vyjadřuje lidské touhy a hledání, ačkoli pravda může být často zamlžena a zakryta tajemstvím a nevyřčenými příběhy.