Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...

Šílený...Představtě si ICQ jako svět sám o sobě. Vesmír, kde místo hvězd zářej zelený kytky....

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

Co když je to pravda ? CO když se to stane právě vám ?

...

Malé povzdechnutí...

Pořád stejně pomalu...

-- pokaždé nevím, co sem napsat :)--

Osobní..když budete číst jen velká písmena názvu, dostanete vzkaz ode mě-pro mě:D co mi stejně vůbec nepomáhá...povídka nic moc, sem s kritikou, prostě jen vůbec nejde o psaní:)

z obrazu , je Tvým tajemstvím ... Ty můj drahý, umělče..a pierote..

Realita bývá krutá...

K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

Zlá doba nese zlé věci, ale jsou skutečně všichni jen zlí?

:-)

Bez anotace ...---...

+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace

Bez anotace..

Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.

+ještě jednou, naposledy báseň J.Žáčka....:)