Je lepší ztrácet...? Nebo nacházet?
přidáno 21.04.2008
hodnoceno 6
čteno 1171(24)
posláno 0
Bylo parné odpoledne a v malé místnosti plné nejrůznějších věcí bylo vlhko a dusno. Starý muž sedící na židli za pultem se zlehka ovíval ranním výtiskem novin. Pot se mu perlil na čele a jeho unavené oči se zavíraly.
Zvonek nade dveřmi při jejich otevření lehounce zacinkal a to ho vytrhlo z letargie. Na prahu stála dívka. Slunce jí svítilo nad hlavou, takže na ni dobře viděl. Prohlédl si jí – mohlo jí být kolem osmnácti let, měla milý obličej, ale poněkud prázdné a studené tmavé oči. Byla oblečená do letních rozevlátých šatů a bílých sandálů, jejichž krok nebyl na rozvrzané podlaze téměř slyšet. Chvíli se rozkoukávala v šeru, pak za sebou ale zavřela a udělala krůček kupředu. Teprve teď si všimla jeho postavy za pultem.
„Dobrý den,“ pozdravila. Její hlas byl příjemný a melodický a muž se mimoděk pousmál.
„Dobrý odpoledne, slečno. Můžu vám nějak pomoct?“ odpověděl a vstal. V zdřevěnělých kolenou mu trochu zavrzalo, ale dívka si evidentně ničeho nevšimla. Rozhlížela se po místnosti a nakukovala do krabic plných různého harampádí.
„Můžu?“ zeptala se zvědavě s pohledem upřeným na jednu větší krabici s deštníky.
Když viděl její výraz plný dětského nadšení, málem se rozesmál a s úklonou jí pokynul směrem k věcem.
Otevřela jeden velký černý deštník, jako vystřižený ze starých černobílých filmů, a za broukání melodie Zpívání v dešti s ním udělala pár tanečních krůčků. Stařík se zasmál a přistoupil blíž, aby viděl její tvář plnou veselí. Zarazily ho ale dívčiny ledové oči, které se tolik nehodily do jejího živého obličeje; byly jako dva kusy ledu – bez jakéhokoli náznaku citu. Trochu ho to zmátlo, ale nenechal se vyvést z míry.
„Co vás přivádí do Ztrát a nálezů, slečno?“ zeptal se s úsměvem. „Něco jste našla, nebo naopak ztratila?“
Její tvář pozbyla svůj milý výraz a trochu se zachmuřila, až se její oči staly ještě tmavšími. Složila deštník a vrátila ho do krabice.
„Ztratila,“ špitla tichounce a sklopila hlavu. Pak se ale prudce narovnala, trochu pokřiveně se usmála a otočila se k odchodu.
„Počkejte! A co jste to vlastně ztratila?“ zeptal se, když sahala po klice.
Trochu se zarazila. Její odpověď v cinkání zvonku na dveřích skoro nebyla slyšet, přesto staříka zamrazilo, když uslyšel chlad v dívčině hlase.
„Srdce.“

Díval se za ní tak dlouho, dokud mu její rozevlátá sukně nezmizela z dohledu.
přidáno 17.07.2008 - 19:03
Nádhera :)
přidáno 17.05.2008 - 22:27
Moc zvláštní atmosféra. Heké zpracování!
přidáno 21.04.2008 - 21:10
Kráásná...ještě jednu takovou a najdu se v tom:-)
přidáno 21.04.2008 - 16:54
:)... najde najde... ale v rukou kohosi ;)
přidáno 21.04.2008 - 12:27
moc pěkné :)
přidáno 21.04.2008 - 12:11
Nádherné...skoro ty oči vidím

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztráty a nálezy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Noční momentka
Předchozí dílo autora : Poslední sbohem

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler
» narozeniny
Monsignore [14], Edit [10], Jekaterina [7]
» řekli o sobě
Severka řekla o black.heart :
Má srdce, ve kterém kvetou černé kopretiny....omamně voní, zůstává svá...moc si vážím našeho přátelství květinko ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku