Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?
přidáno 03.04.2008
hodnoceno 7
čteno 989(38)
posláno 0
… Jak rudá je krev,
tak se drž a pojď
se mnou tančit, tančit Valčík! …

Hlasitá hudba se linula z otevřených dveří nočního baru. David se třásl po celém těle a opíral se o zeď. Vnitřnosti se mu svíjely v křeči a on hlasitě a namáhavě oddychoval. Konečně se objevil Marian a obezřetně k němu přistoupil, jako by se jednalo o obtížný hmyz a ne o člověka.
„Máš?“ hekl David. Mario přikývl a nastavil dlaň. David mu do ní vtiskl dvoutisícovku a malý pytlíček mu z ruky téměř vyrval. Bez pozdravu se odbelhal do tmavého průchodu, kde předchozí tři noci přespával.
Čelo se mu perlilo potem, když konečně držel jehlu s heroinem. Dal si víc než obvykle, vždyť tenhle strašný absťák potřebuje větší dávku. Vyhrnul si rukávy a odhalil zjizvené a rozpíchané ruce. Nezdržoval se hledáním žíly, prostě jehlu zabodl do předloktí. Ucítil, že minul a rychle ji vytáhl. Chvíli pozoroval nachový pramínek, jak si razí cestu mezi jizvami. Pak si stáhl kalhoty a tentokrát přesně vpíchl jehlu do žíly na pravém stehně.
Jeho „zlatá dávka“ mu pomalu začala kolovat krví. Pochopil, že to přehnal, až když se udeřil hlavou o chladný beton a ztratil vědomí.

Otevřel oči, do nichž se mu opíralo sluneční světlo. Omámeně vstal a rozhlédl se kolem sebe. Krásné počasí rozehřívalo zelený trávník, na kterém před chvílí ležel, vysoké topoly se chvěly v příjemném větru a vrhaly podlouhlé stíny. Rozhlížel se okolo sebe, oči doširoka rozevřeny.
Blížila se k němu štíhlá postava v černých šatech, obličej zahalený tmavým závojem. Zastavila se dva kroky před Davidem a zlehka se mu poklonila. Udělal totéž a uchopil ji levou rukou v pase, pravou stiskl její dlaň v černé rukavičce. Začala hrát tichá a nevtíravá hudba a David s neznámou se roztančili. Valčík. Raz dva tři, raz dva tři…
David se snažil nahlédnout pod závoj, ale v rychlém víření se mu to nedařilo. Teprve teď si všiml, že už nejsou v krásné přírodě, ale v potemnělém sále, osvětleném jen svícemi a starodávným lustrem a on že má na sobě společenský oděv s bílými rukavicemi a černým motýlkem.
Hudba hrála čím dál rychleji a jeho tanečnice se otáčela víc a víc. Její obraz se mu rozmazával před očima a on se chtěl vytrhnout, zastavit se nebo vykřiknout, ale z hrdla mu nevyšla jediná hláska a jeho tělo dál vířilo v zběsilém tempu. Hudba mu náhle připadala jako kvílení divokých koček a jejich tanec přestal připomínat valčík. Pak si všiml, že jí v šíleném otáčení spadl závoj a odhalil tak šedou lebku bez očí a bez výrazu.
Konečně vykřikl a děsivá kostra ho pustila z drtivého objetí. Spadl a zavřel oči…

„Sestro, otevřel oči, vidíte? Třeba se z toho dostane…“ zašeptala s nadějí mladá sestřička Blanka. Její o dost starší kolegyně smutně zavrtěla hlavou.
„Nedostane, Blaničko. On už nemá v pořádku žádný z vnitřních orgánů, víte? Z toho už ho vysvobodí jenom Pánbůh. Ale víte co? Jděte za ním. Ale jen na chvíli.“
Blanka v zelené roušce vstoupila na pokoj Jednotky intenzivní péče. Její pacient měl stále otevřené oči a hleděl na strop. Při životě ho udržovaly desítky hadiček. Upřel své bolestí zkalené hnědozelené oči do Blančiných modrých a usmál se.
Vždyť za Blankou stála jeho nevěsta v černém závoji a přicházela mu dát dlouho očekávaný svatební polibek…

Na jednom z přístrojů zapípala dlouhá červená čára.

přidáno 28.08.2008 - 10:02
tema dost ohrany ale podani rozhodne originalni! cetlo se mi to pekne. zajimave obraty..
přidáno 17.05.2008 - 22:31
Úplně jsem při čtení té povídky měla před sebou obraz Smrti a Davida v úžasně dokonalém tanci...Jen kdybych uměla alespoň trošičku kreslit:-/ :-D
přidáno 06.04.2008 - 20:34
tak to je mazec
přidáno 03.04.2008 - 22:04
Dobrá povídka. Má spád, pointu, smysl, prostě dobře napsané. Hodně inspirace do další práce.
přidáno 03.04.2008 - 20:37
Tak nevím, jestli je to dobře, nebo špatně... Každopádně díky za komentář a hodnocení. A...někdy je lepší nevzpomínat.
přidáno 03.04.2008 - 20:07
smutná realita... a nejhorší je, žes mi něco připomněla... sakra...
přidáno 03.04.2008 - 18:08
To je síla... Vážně hodně dobrý, nejvíc mě dostal ten poslední odstavec....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední tanec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sen
Předchozí dílo autora : Iluze

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Audrey Diamond, štiler
» narozeniny
Flamy [12], Hafan Rafan [9], VZ. [8], Cyri [7], poll [7], Grygy [5]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku