-- pokaždé nevím, co sem napsat :)--
přidáno 02.01.2008
hodnoceno 5
čteno 590(17)
posláno 0
// ŽIVOT je příběh o lásce a nenávisti,
zklamanání a odpuštění,
radosti a smutku.
A všichni jsme v hlavních rolích //
-
-
Dramatik + režisér : život

Výtvarník scény : Pan Černo-Růžovo-Bílý / a jeho šedivý brýle /

Ztvárnění scény : Povrch- všechno kolem mě, tebe, nás, vás. Všechno kolem všech / Země, svět /
Vnitřek – všechno ve mě, v tobě, v nás a ve vás. Všechno ve všech / city, srdce ?/

Inspicient : Chybí. Nástupy herců nikdo nehlídá / bohužel-bohudík / Za všechno může osud. A osud? Většinou jen naše vlastní hloupé kousky.

/zatracený výpadky textů /
-
-

Nacházíme se na prknech, co znamenají až příliš moc. V době, nějakých pár pátků po premiéře a snad ještě x měsíců před derniérou. Tak otevřte oči a hlavně srdce:

JEDNÁNÍ č. 1 / obraz xy
.....leží spolu na nepohodlné pohovce s miliony polštářů a polštářků. Nevnímají praskající, červenou / krásně hořící / svíčku na konferenčním stolku ani pomalu /ale jistě/ stydnoucí polévku s nudlemi, kterou jim přichystala maminka / dětem /. V tu chvíli jim jídlo přijde tak zbytečné, nepotřebné. Materialistické...a i přestože díky ideálům věčně padají na kolena, lžičku by do ruky nevzali.!!
....Nemusejí si na šťastné jen hrát / koneckonců nemají diplom z Damu a přetvářka, nebo " slušné chování" přichází s věkem / . Oni jsou štastni. Teď. V tu chvíli. Prostě. Patří tam a ta písnička z cd, jako by byla pro ně, jako by byla jejich " Nemůžu Ti lhát, že Tě nemám rád " protože:
Tě miluji.

// Pokud si chcete uvědomit cenu jedné sekundy, zeptejte se někoho, kdo přežil nehodu.
Pokud si chcete uvědomit cenu jedné minuty, zeptejte se někoho, komu ujel vlak před nosem.
A pokud chcete vědět, jak moc je jeden den, zeptejte se mladého / zamilovaného/ páru,
který se může vidět jen jednou za nějaký čas.....ale neptejte se mě, protože mívám k pláči
sklon//


JEDNÁNÍ č. 1 / obraz xxy

......Soustředí se na jeho drsné ruce, co tak krásně hladí. Napovrchu, jemně. A na sametově něžné /hnědé/ oči, co to umí taky. Ale zevnitř. Dýchají společně, naráz. Každý sám za sebe a malinký kousek od sebe / ona teprve bude učit žářit svíce / Je jim krásně....tak nějak nepopsatelně- tušíte? Srdce jim tlučou rychle a zároveň pomalu, a kdyby se pustili...tak uletí. Někam, pryč. Do nebe a výš.

JEDNÁNÍ č. 2 / obraz xy

......Jsou spolu a on myslí na loučení-mlčí- a je mu smutno, jsou spolu a jí stekají po tváři slzy / jen tak /. Nic není jen tak. Nesnáší loučení. A hodiny na zdi tikají šíleně rychle. A jediné její přání je to, aby si zapamatovala /navždy/ s jakou něhou jí ty slané kapky stíral a slíbávál, protože
už to třeba nikdy nebude hezčí. /až bude mít rád míň /
A pokud ano, pokud to lze, tak si to nedovede ani představit, takový roj motýlů snad ani neunese.
Každopádně už to nikdy nebude stejné / a čas nejde zastavit / -paměť zapnutá-

// Je to ten den, kdy víte, že bez ohledů na přijmy / čehokoli / a spousty výdajů / slz, trápení a toho zatraceného smutku mezi nocí a ránem / byste se stali těmi nejhloupějšími, kdybyste tuhle roli nechali. Protože tohle jste vy...tohle je správné a žádná další cesta není. Nač být slavný ve velkoměstě, kde se dokola ztrácíte...když to venkovské divadélko má svoje kouzlo //


JEDNÁNÍ č. 2 / obraz xxy


A víte co je závidění hodné? ŽE by společně na té pohovce zemřeli pro úsměv /jen to ani jeden neumí vyslovit / . Pro úsměv, jenž mizí s přibývajícími hodinami / úměrnost až moc přímá /.. "Zůstaň, jen zůstaň se mnou"
Zůstaň, jako Tvá vůně na konečcích prstů, jako Tvá kůže zarytá hodně hluboko, jako Tvůj smích, který mi zní v uších. Jako obličej, který mám dennodenně před očima...jako to "něco" ukryté a zamknuté v mém srdci.
/nesnáším vzdálenost, vždyť i 3km za kámoškou mi přijdou dlouhé...a Ty jsi o 24krát km dál /

JEDNÁNÍ č. 3 / obraz xy


Čas se krátí, kukačka křičí svůj ortel-zvesela-. A ona snad ze zoufalosti říká spousty prázdných slov.
A nemyslím se, že šestým smyslem zamilovaných je ve výčitkách slyšet..mám tě ráda a záleží mi na tobě.
Mluví,
mluví
a nic neříká. / Miluje ho /

//Když: Věří mu a zároveň nevěří. Je to těžké. Její srdce, je hold její Achillova pata. Má
strach, nezlob se na ni //


JEDNÁNÍ č. 3 / obraz xxy


....Jak už jsem řekla, nesnáší loučení. Stejně ho dál má v hlavě, myslí na něj. Copak se odchází odněkud, kam se chceme co nejdříve stejně vrátit?...kde je nám fajn.. Všechno je postavené na hlavu. Ztrácí myšlení, chce být bláznem...ale bez citů, protože:

-poslední pusa u auta je uspěchaná /všichni se dívají /. A přitom by měla být krásná a ještě krásnější.
-Sbohem a šáteček? Co se za ten den nestihlo říct, už bude navždy promlčeno
/protože za další čas budou nové zážitky atd. Všechno to tak letí a na nikoho nic nečeká /
-Skleněné oči a ten pohled s otázkou:
Počkáš na mě, vždyť musíme společně obejmout svět!!
...prsty né a né se pustit. -odervat-

//srdce mi to rve. A lidi v tom divadle
netleskají, protože jim nikdy moc nefandili.
Neplní plátky bulvárů..jen se mají obyčejně rádi
A to je přece taková nuda! //


JEDNÁNÍ č. 4 / obraz xy
......Vzala si na starost dalšího plyšáka s jeho vůní. A sama neví proč, vždyť jsou to jen závazky. A vzpomínky a lapači prachu, na který je alergická. /Miluje ho / A před očima má prázdnou postel a v okně je vidět Měsíc, co se jí krutě- po kolikáté už- vysmívá / asi na něj jednou poletí a všechno mu vysvětlí *****/

....bez něj blázní
/ člověk se ještě nikdy nezbláznil z lásky, ale vždy jen ze žárlivosti...ta dálka //
A strašně se jí stýská po doteku ochranných křídel, po novém pocitu. Po "Nemůžu Ti lhát, že Tě nemám rád ". Třeba. Jen Nebrečet, nebrečet!!
-všechno bude fajn- všechno je fajn- lepší být smutný s láskou, než veselý bez ní!!-
Nevěří sobě, nevěří jemu...ale tomuhle VĚŘÍ !

----Tak mi tu ksakru netvrďte, že nemáte rádi divadla---

-
-
Nacházíme se na prknech, co jsou tak vratká. Prolezlá červy. Úroveň klesá, lidé netleskají / Mají svých problému dost a nikomu nic nepřejí / Přesto doufám, že se ještě najdou amatéři, kteří hrají a hrají, protože to mají rádi, baví je to. A nikdy jim to nic a nikdo nevezme.

!!!Smutná zpráva pro kritiky: Derniéra se nechystá, vážení!!

Oni dál budou hrát. Třeba jen pro tu dívku z patnácté řady, co se dívá upřeně. Nádherně se umí smát a když zatleská je to čest. Pro tu, co pravidelně odchází se slzami v očích a znovu a znovu se vrací. Prý nějaká Láska či kdo.

// Pokud totiž jejich představení udělá alespoň pár lidí šťastných, jednoho tak nešťastného, jako jsou herci sami. Pak splnili úkol //

přidáno 26.02.2008 - 17:16
Máš skvělé nápady....které chytají za srdce...zapomínám na bolístky...;)
díky
přidáno 02.01.2008 - 12:40
tak:)...koukám, že se "moje" rčení ujalo. Bohužel- bohudík, anebo ta pomlčka mezi tím, co myslíš...
Jsem každopádně moc ráda, že jsi ji přečetla, že Ti všechno připomíná:) Možná i vím, jak to myslíš...a smutno...promiň? něco povídka vždycky způsobí...
Musím si v co nejbližší době přečíst i něco od Tebe...!!!

Abych zjistila, jestli jsi taky krásně bláznivý snílek..jakože já opravdu jsem, nevím, jestli krásně...ale hodně bláznivý!:-) Opět bych použila b-b !:-D

Jsem ráda, že se těšíš...ale třeba ani nebude na co!:-( Abych tě nezklamala...netěš se a měj se krásně... a dííky.
přidáno 02.01.2008 - 12:25
tak:)....jak ráda říkáš-píšeš "bohužel-bohudík" jsem tuhle povídku přečetla...je mi smutno...všechno mi to tolik všechno přopomíná:)...jsi krásně bláznivý snílek...pro ty mám slabost a jinak...asi...už se těším na další "smutnou povídku"...:)))
přidáno 02.01.2008 - 11:52
Prosím Tě, vůbec mi neděkuj !! Já se opakuju, ale pokud by měl někdo děkovat tak jedině já...já jsem totiž tak strašně ráda, že mě zrovna Ty čteš..ani nevíš jak. :) A hlavně je pro mě dost důležitý, že to co napíšu nejsou úplný blbosti..že se to někomu líbí, že to někdo chápe...a je mu to blízký...:-) O tom to snad je...

Mimochodem sice se z mé strany moc často nevyskytují komenty...ale všude, kde jsem..Tě mám v oblíbených..nenechám si od Tebe nic ujít, smekám před Tebou..abys věděla!!:-)
přidáno 02.01.2008 - 11:38
bude učit zářit svíce... trefné... a vůbec... ani nevíš, jak je mi tohle téma teď blízko... vlastně všechno je mi to tak blízké, že je to až někde uvnitř... díky...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tam u nás v divadle beze jména... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro hořké slzy a zničená tajemství....
Předchozí dílo autora : Sněte, milujte pohádky a ne-romantický kluky..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku