Vyprcháš

Vyprcháš mi mezi prsty.

Doteky se jak voda

ve vyprahlé zemi ztrácí,

city nejsou přeci jak tažní ptáci.


Nechci let, chci být, 

nemít tě jen jak minci na řetízku.

Do písku vepsat jméno, proč.


Dotyk, co hřeje ve své

vzájemnosti.

Proč být si jen hosty bez témat.


Chci, to slovo je ale sobeckost,

vzájemnost věčné opojení.

Nebuď, prosím, tou vodou, co

se ztrácí.


Smutné, když slova jen jak

ozvěna se vrací.

Chtít víc?

Tak málo jenom stačí.