Pořád stejně pomalu...
přidáno 26.01.2008
hodnoceno 3
čteno 872(35)
posláno 0
Lezla po podlaze a nadávala na všechno kolem. Zase se rozsypal, kčertu, tenhle měsíc už potřetí...
Asi to měla brát jako znamení, možná to mělo skončit, ale ona nechtěla - neviděla - neslyšela, jen nadávky se líně rozléhaly prázdným domem. Jeden po druhým sbírala ze země malinké, černé korálky a házela je do misky na ovoce (první nádoba, co jí přišla pod ruku). No, minimálně dneska měla program - stejně neměla co dělat.

[ Zase by si sedla k počítači a znuzeně bloumala po stránkách, doufajíc, že na ICQ se snad někdo připojí (někdo, někdy - nikdy), pak odešla, hrála hry, nebo si četla, a nic by jí nebavilo, zase by si lehla na postel a přemýšlela, hledala smysl, který už dlouho nenachází, a pak by - pořád stejně otrávená životem - šla sama spát. Spát, v tichu a klidu domu, ve kterým její rodiče *mají* bydlet. Sama, zatrpklá, znechucená sama sebou i světem okolo, se zábalem na krku a prolívajíc se čajem - a den za dnem ubíhají a zaběhnutý stereotyp nic neruší, hodiny tikaj pořád stejně pomalu. ]

Naslinit a trefovat, naslinit a trefovat, korálek za korálkem navlíkat na slabou nit, která se stejně zase přetrhá. A navlíkala dlouho, dlouho, a nenáviděla každý z těch korálků zvlášť za jejich existenci, jejich trhavost a nesoudržnost. Všechno se to sypalo pod rukama, slabý nitě praskaly a uprostřed toho tikaj hodiny - pořád stejně pomalu.
Skončila navlíkání a šla spát, sama se svým plyšákem se vydávala do říše snů - ale neunikala, pronásledovalo jí to všude a ona nemohla spát, nemohla spát klidně jako dřív, když byla ještě malý děcko a její spánek rušil jen drkot tramvají zvenku. Všechno jí bolelo a cítila se plná prázdnoty.
Ráno vstala v osm - jako vždycky - a sedla k počítači - jako vždycky -, zapnula ho a zjistila, že na ní nikdo nečeká - ... -.
Cinkot.
Do háje, zase se roztrhnul
- a hodiny tikaj pořád stejně pomalu...

přidáno 03.04.2008 - 19:08
jakože hodně.. skvělý.. a tak.. vše..
přidáno 26.01.2008 - 13:10
ten... pocit... kdyz se rozthne... znam... je to... sileny... nekdy... ja proste jsem najednou malicka a chce se mi brecet... je to desne dobry vyjadreni zbytecnosti... Ale jo... JO!
;)
přidáno 26.01.2008 - 12:22
..... nevím jak mám komentovat... ale je to pěkný... moc pěkný... symbol nevímčeho... zbytečnosti, prázdnosti... jo, prostě jo... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Korálky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Možná že jednou
Předchozí dílo autora : Don't label me

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku