Pořád stejně pomalu...
přidáno 26.01.2008
hodnoceno 3
čteno 1146(35)
posláno 0
Lezla po podlaze a nadávala na všechno kolem. Zase se rozsypal, kčertu, tenhle měsíc už potřetí...
Asi to měla brát jako znamení, možná to mělo skončit, ale ona nechtěla - neviděla - neslyšela, jen nadávky se líně rozléhaly prázdným domem. Jeden po druhým sbírala ze země malinké, černé korálky a házela je do misky na ovoce (první nádoba, co jí přišla pod ruku). No, minimálně dneska měla program - stejně neměla co dělat.

[ Zase by si sedla k počítači a znuzeně bloumala po stránkách, doufajíc, že na ICQ se snad někdo připojí (někdo, někdy - nikdy), pak odešla, hrála hry, nebo si četla, a nic by jí nebavilo, zase by si lehla na postel a přemýšlela, hledala smysl, který už dlouho nenachází, a pak by - pořád stejně otrávená životem - šla sama spát. Spát, v tichu a klidu domu, ve kterým její rodiče *mají* bydlet. Sama, zatrpklá, znechucená sama sebou i světem okolo, se zábalem na krku a prolívajíc se čajem - a den za dnem ubíhají a zaběhnutý stereotyp nic neruší, hodiny tikaj pořád stejně pomalu. ]

Naslinit a trefovat, naslinit a trefovat, korálek za korálkem navlíkat na slabou nit, která se stejně zase přetrhá. A navlíkala dlouho, dlouho, a nenáviděla každý z těch korálků zvlášť za jejich existenci, jejich trhavost a nesoudržnost. Všechno se to sypalo pod rukama, slabý nitě praskaly a uprostřed toho tikaj hodiny - pořád stejně pomalu.
Skončila navlíkání a šla spát, sama se svým plyšákem se vydávala do říše snů - ale neunikala, pronásledovalo jí to všude a ona nemohla spát, nemohla spát klidně jako dřív, když byla ještě malý děcko a její spánek rušil jen drkot tramvají zvenku. Všechno jí bolelo a cítila se plná prázdnoty.
Ráno vstala v osm - jako vždycky - a sedla k počítači - jako vždycky -, zapnula ho a zjistila, že na ní nikdo nečeká - ... -.
Cinkot.
Do háje, zase se roztrhnul
- a hodiny tikaj pořád stejně pomalu...

přidáno 03.04.2008 - 19:08
jakože hodně.. skvělý.. a tak.. vše..
přidáno 26.01.2008 - 13:10
ten... pocit... kdyz se rozthne... znam... je to... sileny... nekdy... ja proste jsem najednou malicka a chce se mi brecet... je to desne dobry vyjadreni zbytecnosti... Ale jo... JO!
;)
přidáno 26.01.2008 - 12:22
..... nevím jak mám komentovat... ale je to pěkný... moc pěkný... symbol nevímčeho... zbytečnosti, prázdnosti... jo, prostě jo... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Korálky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Možná že jednou
Předchozí dílo autora : Don't label me

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
shane, slnečnica, štiler, Yuki
» narozeniny
Monsignore [13], Edit [9], Jekaterina [6]
» řekli o sobě
Severka řekla o Erien, potulný bard :
Bard, se kterým si na toulkách životem ráda povídám...dělíme se o slova...ale i o světlo...děkuji za důvěru...i přátelství...;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku