Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)

Reflexe

+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace

Napsaná z čirého pocitu, snad smutku, melancholie, nebo já nevím. V autobusu, v 17:10.

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

nechci se loucit, vrat se

Je lepší ztrácet...? Nebo nacházet?

Potřebovala jsem se vypsat ze svých dekadentních myšlenek.. Poslední dobou se cítím děsně divně, unuděně a hlavně na kulku.. No, je to jen pocit... :3

....závidím jim

K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

....ji neHledej !! :-) --- Sem s pořádnou kritikou, něco snesu!:-D ---

opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.

Napsáno jako rozloučení

V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...

:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

Pořád stejně pomalu...

Malé povzdechnutí...

Realita bývá krutá...