Konec všeho

Sedím na molu a pláču.
Ona kterou jsem tak milovala mě opustila.Je to jako kdyby umřela,ale jenom ve mě.Vlastně jsem umřela já,ale v ní.
Odešla ode mě jako matka zavrhne svoje dítě které má nějakou vadu.Já mám vadu.Jsem temný anděl a ona to neunesla.
Pane bože za co mě trestáš??
Já jí miluju a kusy.Nevim co mám dělat.

Vlastně vim,všemu učinim rázný konec.

Beru do ruky athame.Udělala jsem si ho sama,protože společně jsme k tomu už nedošli.
První co dělám je,že se řežu do zápěstí.
Potom si zasazuju přímou ráno do srdce.Athame zajíždí pomalu.Vychutnávám si tu bolest.
Ikdyž to utrpení neni tak velký jako jsem začila s ní.

Když v tom....

Je tu,bere mě do náruče a pláče."Ne,to jsem nechtěla,nemělo to dojít až tak daleko..."
"Teď už je pozdě"chrčim.
Umřela jsem jí v náručí.Ještě dlouhou dobu seděla na molu s mojí hlavou v rukách.Brečela a naříkala.
Jenomže já už tu nejsem.Splnila jsem její prozbu,ale po svým.

Te iubeste meus archangelos.

Navždy.