Opět drobátko psycho, drobátko drsně, ale hlavně syrově a bez obalu a čtenář ať si vezme co chce v tě směsi slov vypovídající o inteligenci a vnitřním světě básníka

Miňko: Díky. Upravil jsem jedenáctý řádek. Jedná se o treliáž.

Zaujala...

Tajnosnubně zajímavá...

Úsměvný rispet, pobavila. Pro kamaráda snad výhodná investice, i když krátkodobá..

Kdo měl štěstí toto prožít, nic v životě nepropásl...

LadyLoba: Díky za poetický dodatek...

zaseja: Nejenom trubci. Díky..

koiška: Hlavně že pobavila, o to šlo. Díky..

Uhm, rispet... musím si taky vyzkoušet ... díky za inspirace

Místo planých trubců
Stačí jeden hřebec,
S uměním své klády
a pro jeho klady,
Rozpustí se ...
Rozpustí i sklady ..

I sepsat ty momentky je někdy moment, kdy je trochu líp, z nelehký věcí drobnou krásu vytvořit ...

Jak kulantně říci, že šlo něco do pr*ele? :) První sloka mě až pobavila. Druhá už tolik ne... vlastně je smutná. A je zajímavé si vyslechnout pocity z druhé strany.

Jako možná odpověď mě napadá:

Když se máma stane z víly
už jí nezbývají síly
na to dávat ještě jiným

únava a její stíny
způsobí že do peřiny
by navždy padnout chtěla

jednou se zas vrátí - celá
ať otřeš pot z jejího čela
třeba tě požádá

vždyť její nálada
je hormonů zahrada
- jinak než zamlada

když podáš jí ruku
a nebude v tom sama

možná tě překvapí
že ještě dokáže
být nejen máma

jak se trubci začnou množit, je zle

to se často stává

:D Tahle vtipnost mi unikla. Nesnáším nakupování, baví mě, jak jsi to dovedl až do absurdna naprosto v tvém stylu... a přitom ten pocit odpovídá tomu absurdnu a zahlcení, který (nejen) při nakupování v naší společnosti mnohdy cítím.

Tahle se fakt povedla... krásný.

LadyLoba -koiška. Moc děkuji moje milé Dámy. Krásný den. Miras

Ano ... bez důvěry by to nešlo ...

Ať vám to vydrží ...