človiček: :-)

Podle mě by tomu víc seděl formát poezie v proze. Nechat krátké, úderné věty a nechat je jako výstřely za sebou. Prásk! Tím by se mohlo dosáhnout jistého ozvláštnění, což je podle Jakobsna důležité.

kabát je skvělí. Sice se ve svých textech minimalismu vyhýbám, ale dokážu ocenit jeho kouzlo, pokud je tedy použit s citem. Ty tečky mi tam sedí. To protahování. Čekaní na něco většího. Úsporná rezignace.

I když musím přiznat, že mě z nějakého důvodu irituje slovo kryplosaurus, je takové nemastné neslané. Ale to je nejspíš otázka mého osobního cítění.

Pesimismus a porážka jsou skvělé estetické kategorie, tedy pokud se s nimi umí pracovat. Miluju podobné vyprávění o životních lůzrech, co si zachovali jistou aristokratickou hrdost. Trochu to připomíná Bukowkého, což je pochvala. Sice byl hovado, ale taky skvělý lůzr.

Pěkné drobnůstky.

Ti dva už dávno se znaly
to ještě za luxusní
jevily se hrady.
Slovíčka utkala jim cestu k sobě
přesto že stovky let
už leží spolu v hrobě.

Barde , barde roven králi
tvé verše kdysi všichni znaly
také tvoje báje a britské háje
s dívkou jménem Brigita ve větru
tancovaly.

Dark Alchemist: Tak to je krásné. :-)

Dandy: Ano, ptáme se sami sebe, ale možná se ptáme i Toho, Koho hledáme ....

Jsi měsíc, co nám v noci na cestu svítí,
jsi jako sněženka, první jarní kvítí,
jsi jako vločka, co na dlani mi taje,
jsi jemná jako pavučinka, co ve větru vlaje...

Kdo jsem,mnohdy ptámese sami sebe.

Milovalni tam nemam.I přesto dik za zastavení.

No, je z toho cítit, že je to žité. Tak ať je brzy lépe.

Pěkné.

To je hodně silné.

Působivé.
Bez silných slov a stylizací.
To se cení.

milovalní v jasném slově

Krásný příběh, Darku, tak jak Ty to umíš. :-)

zvadá+ padá = x, jinak ale + :o)

To má sílu