Gora: Děkuju za přečtení. Ale to je prostě kousek příběhu z jeho minulého života, tak nevím, jak jinak to napsat.

Miňko: To jsem rád.

kmotrov: no jo, tak to je jasné, ZOO. Nádhera a musí to znít zvláštně, uprostřed Evropy, na břehu vypuštěného tajemného rybníka a najednou "uaaaaaa."

Ziny: Mám o tom pochybnosti, právě kvůli neobvyklosti a s tím spojené atraktivitě námětu. Ale mám to dlouho v šuplíku a nakonec jsem to zveřejnil. Je to takové psychologické haiku, na druhém břehu (v nevědomí), jsou věci které by tam nikdo nečekal. Rybník je cca 140 let vypuštěný, bydlím na jeho břehu a skutečně docela běžně slýchám večer na zahradě za bývalým kmotrovským rybníkem řvát lvy a tygry. Vzdušnou čarou cca 2 km od nás je toto:
https://www.ringelland.cz/
Díky moc.

Stále ještě nevím kdo putuje...

Pobavila.

Líbí.

Příklad komunální politiky?

Dobré, představují si, co vlastně řvalo na druhém břehu. Byl hlas šelem z televize, rádia, nebo snad jel kolem cirkus a vzduch nad poklidnou hladinou proklál řev skutečných šelem?

Gora: Novinou je má svatba. Otci je to ukradené. Vracím se domů se synem z návštěvy u něho. Možná jsem se cítila nesourodě.

Gora: Jsem stará škola a ráda píšu zájmena takto v každé básni. Abych pravdu řekla, nesourodý mi přijde i Váš komentář. Slova jako miminko a maminka jsem nikam neuvedla a tak i když bych si rada vzala Vaší kritiku k srdci, vlastně ji nechápu.

No - nevím, je tu podle mě nesourodá báseň, vyhrknutí velmi rychlé, bez hlubší pozornosti... miminko, maminka, svatba - třikrát... chtělo by textu dát lepší řád a smysl.
Bitvu o Tvou pozornost.
- proč velké t? Píše se prakticky jen v dopisech...

Psavec: Toho si vážím.

Jsem zvědavá na další aktivitu hrdinky...
Tady bych dala pryč - minulého, zní to, jako by měl Keith víc životů:
Chvíli nato se mi v mysli rozeběhl kousek jeho příběhu z minulého života.

Hezké:)

Neu: mně se nezdá:-)

Zaujala.

Moc se mi líbí.

Cecidit angelus: Velký dík.

Poezie anonymity: Děkuji moc, potěšilo mě to.