Psavec: Díky, chlape.

Dandy: Díky. Holt ráno moudřejší večera...

Všechny tři "ala haiku" SKVĚLÝ!!! Dobrý nápady...

Dobře si zvolil název. I já jsem napsal spoustu mini ala haiku. Text nemusí být nutně haiku a přitom mít svoji hodnotu. První dvě velmi dobře nedořečené miniatury. Třetí bych osobně jako senrjú přijal, myslím, že nedořečená je, tys to stihnul..., černý humor, nevím, jak by se k tomu stavěli Japonci s zakořeněnou úctou k životu.

Geniální

Některé vztahy jsou holt jen pro silné nervy :-D

Dandy: Tak to máš dobrou intuici, super :-) A děkuji

PS: a krom toho: "zemřela" je hodnocení lyrického subjektu, jde o hodnocení, ne o popis spatřeného, jak víš, že v letu zemřela, když ji vidíš jen PADAT? Znamená to, že i člověk zemře pokaždé, když ho vidíš bezvládně padat?

Je to vtipná miniatura, problém je v tom vyhledávání atraktivního momentu. Tohle, i pokud by se to stalo (o čemž pochybuju, protože je to fyzikálně nemožné - tělo mouchy je tak lehké, že by ve skutečnosti nedokázalo stlačit čudlík na ovladači), je to tak nahodilá situace, že nemá kromě absurdity nahodilého momentu co formě haiku nabídnout.

Nejblíž k haiku/senrjú má ten poslední text, jen je až příliš dovysvětlený. Co třeba takhle (senrjú):

Přebíhám cestu
černé kočce před nosem ---
Já ti dám smůlu!

z výpovědí obžalovaných:
1) "To nic nebylo, jen jsme se tak špičkovali"
2)"... ale on už se beztak TOPIL v dluzích."
3)"... tu myšlenku mi vnukl on sám... prý že ho ze mě picne."

To je drsné.

V textu není nic navíc. Skvěle nedořečená báseň, zbývá dosadit
... a hurá do školy.

Opravdu jsi talent. Píšeš věcně, bez sentimentu a zbytečných kliše. Někam vedeš čtenáře a pak to celé převrátíš. Jen bych vypustil
...vždyť spíš.
Vyplývá to z textu, je to tam zbytečné. Odstraníš tím i rým, který v tomto případě spíš kazí moc pěkný pocit z básně ve volném verši.

Tedy po ránu takové nadělení mordu.

...krása... a stačí k ní tak málo a naše smysly objeví v krátký moment před nevnímané.

A když si tu situaci představuji, kladu si čtenářskou otázku, z jakého pokoje odcházíš a zhasínáš a za adjektivum ztemnělý si dosazuji životný příběh, Tvůj příběh...k ještě dalšímu možnému povýšení už tak kouzelného textu.


zhasínám světlo -
pokoj spících dcer náhle
prozářil měsíc

Kartářku jsem nikdy nevbyhledal musí to být zajímavé.
Stačími to co nechápu.že je dcera těhotná jsem věděl dřív jak ona.
Pěkně napsáno.

kmotrov: mohlobse to klidne stat. A ty jsi jeste nikdy nevidel skocit zabu ? Necitim rozdil mezi touhle a tvoji haiku Za volantem. Nebo ze se mokra brambora leskne. Ja nerozumim tomu sdeleni.

Nechala jsem si odstup od prvního čtení. Asi bych pro přesnost textu také zvolila minulý čas - zhasl jsem, pak bude mít i slovo "náhle" lepší ukotvení. Jinak krásné haiku.

Malinko nakročeno k senrju, ale spíš miniatura...