Jak píše borovice, i mně se líbí zvukomalebnost, se kterou jsi to napsala. Proto bych lednové slunce nechala :).
Krásně zamrzlá momentka :)!
Krásně zamrzlá momentka :)!
Když někdo sáhne do duše. Neopatrně. Pak se chodí po střepech. Aby se mohly smutnolásky volně vylévat...
Já se daleko více dokážu ztotožnit se smutnou básní, než s veselou :), možná i proto, že sama píšu texty převážně melancholické...
A tato báseň je úchvatná :)!
A tato báseň je úchvatná :)!
Všechny jsou moc fajn, každé jinak, v každém se zrcadlí minipříběh, a každé mě zasáhlo jiným způsobem :).
Nebe modrý zrcadlí se, v řece, která všechno ví...
Tohle můžu.
I to červený :)...
Tohle můžu.
I to červený :)...
Musím si tě šetřit, denně tři básně jako tři lžičky sirupu na kašel :)
díky všem za zastavení, šlo o vločku na rukavici, až po napsání mi došlo, že by mohlo mít dvojí výklad.

