Krásně, upřímně jsi to vyjádřil. Pořád si říkám, jak jsem tolerantní máma a skoro tchýně a pak jednou začas otevřu oči a vidím, jak jim pořád moc uhýbám a umetám cestičku. Už ale celkem dokážu sebe ani je nikam netlačit. Všechno má svůj čas, každý jsme jedinečný a potřebujeme si zažít věci vlastním tempem. Cítím, že se máme všichni rádi, ač to tak vždy nevypadá a co víc chtít...
děti nemám...někdy , občas, asi tak jednou za sto let...lituju, ale jinak...ufff :DD
No jo ditka povyletaji z hniza.
Malé děti malá starost
Velké děti velká starost
Malé děti malá starost
Velké děti velká starost
Smysluplně to rozebrat nedokážu. Marnost z toho vane? Mistře pera, pane. Hloubkoměrem měřiti se zde snad může dno, do nějž z bytosti zapadla kůže- pocitů. Kamínek do studny vhozen očekávajíc šplouchnutí člověk bolesti osvobozen.
Tohle dílko se ti zatím, dle mého, povedlo nejvíc :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
derrry řekla o Lea Aura :Pět let spolubojovnice v blbárně. I když se teď naše cesty rozešly, občas se spojí :-) Třeba tady...

