Tam pod hřebenáči rozbíhá se střecha
jak větve smrků.
Bepostna křidla podléhaji lasce.
Deštěm smívaná,pro nekonečno
prožitkú.
Útržky ze rtů odebirá vítr.
S kalužiny odtéká potůček
po něm ořechova skořápka.
Vní promáčené vzpomínky
vnihž odkráčelo
mládí.
jak větve smrků.
Bepostna křidla podléhaji lasce.
Deštěm smívaná,pro nekonečno
prožitkú.
Útržky ze rtů odebirá vítr.
S kalužiny odtéká potůček
po něm ořechova skořápka.
Vní promáčené vzpomínky
vnihž odkráčelo
mládí.
Karpatský: pátrala jsem:-), vždy překvapíš sečtělostí... díky, není těch EL již příliš?
Moderní kazatel no ty bláho...je to dobré zamyšlení ;)
Mlčeti Zlato: No ona měla být původně pozitivní o hrdličkách na plotě,ale vidíš...venku prší,roky se nevrátí,tak snad jen zvesela zamávat na to co přichází ;)

