Hezky jsi to poskládala.

Tak tedy doufej a nezoufej.

Wota: vďaka

Krásné.

Karpatský: Změněno.:-) Díky za radu.

Psavec: diky za pochvalu, vážený kolego :)

Libí.

Že zivota

Přikovejte mi na nohu další kovadlinu, ty tři odtáhnu hravě.

Najviac sa mi páči tretie ale zmenil by som v ňom okamih očakávaný v budúcom čase na prítomný, charakteristické pre haiku je, že sa odohráva tu a teraz.

Hezká, nějak jsem ji přehlédl.

já, okouzlen možností létat, nekopu...

Sasanka: a v tom to je...dum spiro spero, dokud dýchám, doufám, je motto nějakých vojáků. Obrácené dum spero spiro, dokud doufám, dýchám, je moje vyjádření stavu žalu...

Ještě k prvnímu:
Přiznám se že mě tolik neoslovilo. Nevím jestli větou před pár dny sníh nevstupuješ příliš do textu. Je tu něco co je dnes a něco co bylo, co je mimo přítomný obraz.

Karpatský: Zdravím. Já měl v tom haiku původně sedmikráska, ale přišlo mi to nějak dlouhé, třebaže nebazíruju na počtu slabik. Navíc ta chudobka evokuje cosi zranitelného, křehkého a prostého, jako bývají zranitelní chudí lidé. Díval jsem se na vaši slovenskou chudôbku, je synonymem pro bídu, nemajetnou vrstvu obyvatelstva ale i ubohost. Navíc je to i žlutá květina (chudôbka vždyzelená, Draba aizoides), česky chudina vždyzelená. Naše sedmikráska chudobka (Bellis perrenis) je drobný bílý kvítek, který, jakmile je pár dní nadprůměrná teplota, vykvete třeba i v lednu. Asi se v tom haiku vrátím k sedmikrásce, navíc mi nedošlo, že chudobka evokuje Karafiátovy Broučky, a to jsem neměl v úmyslu.

Nemám námitky, odpovídá mému nitru. Precizní práce. Ale je to obráceně spiro spero a nebo taky ne ;)

Chybí tady Tvé básně...

První omamně voní až sem ke mně :).
Druhé mi přijde dořečené akorát. Moc hezký obrázek.

Krásně jsem si představila obě dvě. To druhé ve mně zanechalo silnější stopu :).

ukrytá v máku: Děkuju.