Děvčátko od vedle

V tísnivé blízkosti svitu
posledních světelných
jisker
natáhnout ruce
zahřát se, popálit
příliš pozdě, příliš brzy
zůstat, odejít?

Volba není její
malé děvčátko v koutě
začouzený byt
s hrncem pro vodu
matka chodila příliš často
a teď už se tu nedá žít.

Uši si zakrývá
drolí se po koberci
slova
stihla jedno z nich zachytit
......
do dlaní vlijí se slzy
nechtěla nikoho rozčílit.

Korálků na tisíce po zemi
kutálí se,
za pár dní
v celé své kráse
vybarví se
zabalí je do chladivé peřiny
modrofialové obláčky po těle
první modřiny.