06.11.2018
6
1791 (20)
0


Hladina
dnes není jako zrcadlo
přesto se v ní vidím

Mé oči
pokřivené vlnkami
na mě hledí
nepoznávám se
nepoznávám

Tvým slovům
celá zvlněná
na milost a nemilost
se vzdávám

Ze sbírky: Paměť touhy
 01.02.2023 21:22
Úžasná. Máš hlas jako zakletá lesní královna.
 24.05.2022 22:45
Niterné, prožité a pěkně nahovořené dílko...
 15.09.2019 19:33
orionky komentář je dokonalej, souzním.. a tvá báseň povedená..
 09.11.2018 13:12
Tady není co kritizovat. Je to křehoučké a krásné.
 09.11.2018 08:49
Orionka: máš svatou pravdu... hlavně s tou vodou... :-)
děkuji!
 09.11.2018 08:38
Niterná báseň, tak nevím, jestli rozumím. Ale zní mi tak odevzdaně. To už bych se opřela radši o vodu než o slova, ta mi připadá pevnější :).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.