přidáno 24.03.2026
hodnoceno 4
čteno 86(4)
posláno 0
Slova jsou od srdce.
Rětizky z pavučin.
Srdce tlukoucí,
co bude čase budoucí.

Zbudou tu nějaká srdíčka,
srdíčka horoucí.
Nezbudu sám jako ta
figurka na lístku plovoucím.
Nade mnou hejno
jeřábů ,
nevím kam táhnoucí.

Žil jsem s radostí,však přervaly řetízek
Ztratil se pod vodou, on i penízek.
Srdce horoucí tak zvlástně zabolí,
zmizlí jeřabi a cele okolí.
Zůstala figurka zůstala na lístku.
Kdo jen mi vezme ze srdce bolístku.
přidáno 24.03.2026 - 20:53
Psavec: Poslouchal jsem Krila a psal tohle,k radosti ani moc důvodůnení.
přidáno 24.03.2026 - 20:32
Smuténkuješ.
přidáno 24.03.2026 - 14:31
Děkuji za komentař a dopsání.
přidáno 24.03.2026 - 14:10
Ze srdce bolístku vezme si čas
a v trávě v čtyřlístku naději najdeš si zas.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Muzeum ticha
Předchozí dílo autora : Sušená kytka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming