zaseja: Ano život je věčné studium

Psavec: Dík za komentář

zaseja: díky, to mě těší.

líbí..hlavně pocit

atmosféra neskutečná...

Chudobka je vděčné slovo i téma.
Trubka mi vyrazila dech, je to skvělé haiku.

Darmošlap1960: díky, to druhé jsem pozměnila, pozorovala jsem to, cos mi připomněl poznámkou o větru... takže kontrast tam byl. Moc děkuju.

Trochublázen: děkuju ti za názory... není to úplně jednoduché, v tom máš pravdu...

První haiku hned evokuje proteplený interiér, i když letos bylo teplo i venku :-) Druhé haiku: hvězdička je skutečná, ta na obloze, prosvětluje i mlhu, řetěz na stromku někde na náměstí bliká. Jedno je dílo Boží, druhé dílo lidské. Přemítám, jak toho kontrastu docílit třeba za pomoci větru. Nehybnost hvězdy na obloze versus komíhání ozdob ve větvích smrku.

Pěkné. Lechtivé. Jen jak "zní" bokomara? Představuju si spíše tichou erotickou hru, pak-li nevykřikne někdo extra lechtivý (či vzrušivý).

nikdy není pozdě...

wojta: To není z evangelia, to je z mého srdce.

studium života, zejména na VŠŽ, je nekonečná studnice moudrosti ;))

Přijde mi škoda, že tři slabiky padly na slovo vánoční. Květ pomerančovníku ovšem tuze láká k přivonění. Osobně tu vůni asi neznám, ani s Vánoci si ji nespojím, asociovalo mi to ovšem Kristiána a jeho africké fantazie. Zaujala i "hvězdička v mlze", řetěz už tolik ne. Nevím, zda v tom mám vidět více než jen podobnost v blikání, zda to například má varovat před příliš konzumním pojetím Vánoc? Myslím, že by to bylo oboje lepší v delším útvaru, ale to je možná jen o mém vztahu k haiku

Psavec: bingo ;)

Někdy vidět moc není až taková výhoda.

Ty otázky jsou matoucí.

Ucházející práce

Jasno se mnohdy mění v nejasno.

Hezké haiku.