přidáno 19.05.2026
hodnoceno 7
čteno 131(9)
posláno 0
Ze střípků našich dnů
si večer postavím dům
A čím víc vedle tebe spím,
tím míň se ztrácím v sobě

Jsi jako světlo po kině,
co ještě chvíli zůstává v očích


Miluju tvoje zvláštnosti,
jak déšť miluje střechy hlasitě a bez studu
A možná je život jen dlouhá cesta
k jednomu známému pocitu

K tomu,
že někdo vezme všechny tvoje chaosy,
položí je vedle svých
a nic nemusí mizet

Že se poprvé nemusíš zmenšovat,
aby tě někdo dokázal milovat

A pak pochopíš

.
.
přidáno 21.05.2026 - 20:09
Moc krásné dílo, obraz čisté lásky.
přidáno 21.05.2026 - 00:14
Snad se to jednou vse vrátí zpět...
přidáno 20.05.2026 - 23:26
Hezká.
přidáno 20.05.2026 - 17:55
Dotýká se mě na místech, kterých se ještě bojím.
přidáno 20.05.2026 - 17:50
Lepší než nějakej posranej Máchovo Máj.
přidáno 20.05.2026 - 15:02
Pěkná.
přidáno 20.05.2026 - 13:36
Moc pěkná :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
- Střípky života - : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dospělost
Předchozí dílo autora : Souhra chaosu

» narozeniny
Majjja225 [17]
» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :
Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming