|
|
Ze střípků našich dnů
si večer postavím dům
A čím víc vedle tebe spím,
tím míň se ztrácím v sobě
Jsi jako světlo po kině,
co ještě chvíli zůstává v očích
Miluju tvoje zvláštnosti,
jak déšť miluje střechy hlasitě a bez studu
A možná je život jen dlouhá cesta
k jednomu známému pocitu
K tomu,
že někdo vezme všechny tvoje chaosy,
položí je vedle svých
a nic nemusí mizet
Že se poprvé nemusíš zmenšovat,
aby tě někdo dokázal milovat
A pak pochopíš
.
.
si večer postavím dům
A čím víc vedle tebe spím,
tím míň se ztrácím v sobě
Jsi jako světlo po kině,
co ještě chvíli zůstává v očích
Miluju tvoje zvláštnosti,
jak déšť miluje střechy hlasitě a bez studu
A možná je život jen dlouhá cesta
k jednomu známému pocitu
K tomu,
že někdo vezme všechny tvoje chaosy,
položí je vedle svých
a nic nemusí mizet
Že se poprvé nemusíš zmenšovat,
aby tě někdo dokázal milovat
A pak pochopíš
.
.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
- Střípky života - : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Souhra chaosu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Missheel [18], kytička [18], Anny [18], Princezna [17], VolnýPád [10], Milovník ticha [4]» řekli o sobě
Severka řekla o prostějanek :Janinka ;) skvělá kamarádka, básnířka, měsíček...mé černé svědomí...se kterým jsem zažila spoustu legrace...děkuji ti za to že jsi...;) šálilálilááááá....

