moonell: Děkuji a totéž přeji i tobě... jestli v mých básních něco cítíš, něco v nich nacházíš, je velmi pravděpodobné, že to tak bude...
Ufff... fuj, au, radši nemám slov, protože by nebyly úplně nejvybíravější - směrem k těm, co nám tohle dělají.
Ta je krásná! Moc se mi líbí, neobvyklá, velmi živá, vidím to jako obrazy...
Přijde mi, že má až příliš rychlý spád. Ta hořkost ale v ní je citelná.
Sasanka: asi úděl žen...bohužel se změny dějí pomalu. Někteří lidé mají stále pocit, že žijeme v minulosti a tak minulost rádi vytahují a opakují. A Homér na to mé svůj vlastní, vytříbený názor.. :)
Daisy Moore: To ano,ale doma to musím neustále zdůrazňovat :)
Sasanka: Roli popelky jsem si užila až až, copak jako žena nechceš být víc, než jen to?
Tato báseň je o třídu výš než tvé obvyklé, má velmi zajímavý obsah krom solidní formy...
Z tvých posledních básní mám velmi silný pocit, že si procházíme dost podobným procesem ve stejné době. A pokud to cítím správně, jen chci říct, že to zvládneš. Přežiješ. This too shall pass.

