Eliška Vobrubová: tou kapkou mělo být myšleno něco v tom smyslu, že básnický subjekt je tou kapkou, která hlídá na okně

Nemusíš krátit nic, ale uprav to. Přímá řeč, text rozděl do odstavců, tenhle guláš se nedá číst

už nevím, proč jsem ti říkala oskare, asi se tak jmenuješ. vzpomněla jsem si na heslo a tak jsem tu zas a chci říct, že teď se mi ta báseň líbí mnohem víc. na křemži už jsem téměř zapomněla, mám z ní pouze zábavné historky, ale iluze si dělat nebudu, lidi se za tu krátkou dobu nejspíš nezměnili. co k básni? netvrdím, že jí víc rozumím, ale že se mi více líbí. možná mi trochu připomněla magora. a je to opravdu takové rozervané, ale není to patetické, není to hloupé, je to skromné, je to stručné, úderné. možná ještě časem něco připíšu. tyhle básně, to je u mně většinou záležitost na několik let, když si ji náhodou zapamatuju. takže gratuluju - jsi mezi šťastnými. no, ale nebudu už obtěžovat hloupostmi.

To je nepochybně dobře, že ji vidíš ty. Možná však, že ji vidíš ve svém reálném životě a v básni prostě není obsažena dost zřetelně, a tudíž není tvé vidění umožněno čtenářům s tebou sdílet. Bylo by to jiné, kdyby sis své vidění založila do šuplíku. Jestliže je zveřejníš, předkládáš své dílo čtenářům, a tudíž můžeš (máš) očekávat, že se najdou tací, kteří se chtějí dopátrat smyslu textu a toho, co ty vidíš, ale možná ne zcela přesně sděluješ, a toho, jak obsah souvisí s názvem, a to pokud možno bez dodatečného vysvětlování. To, co dovysvětluješ by mělo být zřetelné z básně.

já nevidím žádný důvod k tomu na něco takového upozorňovat. Už to rozhodně není aktuální a je plno jiných problémů, které pálí dnešní svět. Kdyby tento problém s odpustky apod. trval tak neřeknu ani popel ale církev už je úplně někde jinde. Podle mě, zbytečné.

1kor13:
Děkuji. Jestli tě dobře chápu, tak mi tvé vyjádření vyznívá tak, že nakonec nejsou rozhodující okolnosti vzniku, ale dílo samé (a to i v případě, že okolnosti vzniku díla jsou známy). - Ano, bylo by prima, kdyby se autorka ozvala a vyjádřila:-)

Eliška Vobrubová: Môj pohľad na vec vyplynul práve z anotácie. Keby tam nebola mal by som pravdepodobne iný názor.

Nemyslím si, že by si autorka takto predstavovala svoju budúcnosť aj v skutočnosti... len sa tak pesimisticky zamyslela pod depresívnym vplyvom matematiky. Aspoň takto som to pochopil ja. Asi by nebolo od veci aby sa vyjadrila aj autorka :)

Já si pořád nemůžu ujasnit kolik že tam je těch ženskejch. Z toho, jak je báseň napsaná, bych usuzoval, že minimálně dvě ale když se odpoutám od těch slov a podívám se po prvním plánu, tak mi připadá že asi jenom jedna. Je to záhada.

tvojegps: neptej se co chtěl básník říct, ale co řekl, nic moc.

1kor13:
Jestli si autorka představuje takovou "kariéru", o jaké pojednává báseň, tak "Gott mit uns" - tedy lépe řečeno s ní.
K tvé další poznámce o hodnocení: Ráda bych věděla, jak dle tebe rozeznat, na co se dívat jako na pokus o umění a na co ne. Podle jakých znaků, kritérií to rozeznáváš? Nebo bys navrhoval to rozeznávat? Usuzuješ z uvedené anotace nebo z nějakých vlastností díla? Co kdyby tam ta anotace nebyla? Změnilo by se něco, kdybys nevěděl nic o vzniku díla? - Pro mne ano, ale jen v případě jiného poukázání na nesprávné tvary slova anděl a putyka; v tomto přípdě jsem, pravda, té anotace využila. Kdyby anotace nebyla, byla by chyba prostě chybou bez poukazu na to, že "y" bylo použito v matematických kvadratických nerovnicích.
(Pokud by mne zcela náhodou vtipně nenapadlo, že to by mohl být důvod absence zmíněné hlásky:-))

jayjay:
Chudáci uživatelé angličtiny... a přesto je tolik dobrých anglicky píšících autorů. - Ano, máš pravdu, v možnostech rýmovat jedno slovo s druhým to není. Nejde jen o ten refrén a verš před ním. Jde o to, jak poslední dva verše působí a vyznívají v kontextu stylu celé básně.

Helee: ..a duvod?

S vědomím toho, že toto dílo je autorova prvotina zde uveřejněná, a s vědomím toho, že autor uvádí, že trochu kritiky snese (ovšem nevím, jaká je mírajeho trochy) mám k Diamantu zkázy tyto postřehy:
Vzhledem k tomu, že v textu je slovo diamant psáno správně, tedy s "t" na konci slova, pokládala jsem tuto chybu za překlep, ačkoli mne vždy, když jsem název textu viděla, "bouchl" od očí.
Ačkoli je to poněkud negativní motivace, byla tato chyba pro mne motivací k přečtení celého textu. V něm jsem shledala, že se hemží chybami mluvnickými i (patrně) překlepy, což vyvolává dojem nedbalé práce. Například déšť je raní nikoli ranní podobně jako raní ptáče dál doskáče; správný tvar zájmena já je ve třetím a šestém pádu vždy mně; postava jménem Jones se náhle změní v Jamese - a nebo není jasno, kdo je náhle objevivší se James; chybějící či přebytečná interpunkce atp. Chyby se s postupujícím textem množí.
Další problémy textu se vztahují k stylistické a jazykové stránce textu. Formulace jsou často šroubované, až směšné (příklad za všechny - náhrdelník s diamantem ležící na trupu), výrazivo poměrně chudé. Často drhne logika textu, čímž myslím mimo jiné to, že v přílišném užívání zájmen místo jména postavy, již má autor na mysli, nebo místo dějů, které má autor na mysli, se logika textu ztrácí. Tento způsob psaní zároveň komplikuje vnímání textu i přirozený tok vyprávění. Na druhé straně je text často příliš mnohomluvný, věty nastavované, šroubované.
A úplně závěrem: Rozsah pěti stránek A4 dílo nedělá románem. Ale nejde jen o rozsah. Má-li to být začátek, jakási ochutnávka, tak prosím, takhle raději ne, neboť text nese znaky pokleslého žánru aniž by si toho byl autor zcela zjevně vědom a aniž by pracoval s metodami pokleslého žánru vědomě, totiž s nadhledem a humorem. A i to by bylo těžké. Leč s nadhledem a odstupem zprácováno, představitelné.
Kladu si otázku, kam by se mohl příběh dál vyvíjet. Z dosud napsaného to lze celkem jasně předokládat: Hrdinka půjde po stopě těm zloduchům, kteří připravili o život jejího Matesa, až je dostane a zničí. Pokud se ovšem do největšího padoucha nakonec romanticky a zcela, až po uši, nezamiluje, když už je to ten romantický román.

Rozhodne oceňujem tvorivosť pri hodine matematiky :)
Báseň má navyše myšlienku a to vôbec nie bezvýznamnú. Živo si dokážem predstaviť, ako si nešťastné dievča, znudené výkladom učiva, ktorému moc nerozumie, pesimisticky predstavuje svoju budúcnosť. Pripomína mi to jednu dobrú kamarátku, ktorá sa takouto poéziou tiež zvykne baviť. Jej verše bývajú pesimistické, ale je to veľmi veselé a vtipné dievča.

Myslím si tiež, že nie je úplne fér dívať sa na takúto tvorbu ako pokus o umenie a preto poukazovať na umelecké vady nie je na mieste.

Eliška Vobrubová: Nechal jsem na jednom konci verše slovo Bůh. Rýmovalo se to s kruh. Víš, že v angličitně existuje jen asi devět rýmů na kruh? Prohlížel jsem to stokrát. Jiné slovo tam prostě nešlo. // 1984

Musím to číst pořád dokola...

- Anotace vysvětluje v básni používaný tvar "anděle", neb "y" bylo vypotřebováno na vyjádření neznámé v kvadratických nerovnicích. Jinak by totiž správně bylo: Hospodské anděly nestvořil Bůh.
A jak dívka zemřela? Zalehl ji ten tlusťoch ze třetí sloky.
- Nálevna nevalné pověsti a úrovně je putyka nikoli putika (další v básni chybějící "y", které spotřebovala hodina matematiky.)
- Nemálo si autorka zavařila refrénem, neboť hledat neotřelý rým na slovo Bůh je věru nesnadno, a krom toho se (v tomto případě) forma jaksi okouká, nic nového nepřináší a působí spíš směšně, protože předvídatelně.

Taková trochu zvláštní mi přijde, zajímavě napsaná, a líbí se mi jak.

Inspirace Poeovým Havranem je nepřehlédnutelná, leč bohužel až příliš přímočará, respektive prvoplánová. Poe to o sobě a Leonoře napsal líp - ve formě, obsahu i logice textu. Toto dílo jeví se mi být kostrbatým nejen v metru, ale i ve verších a rýmech i v logické stavbě textu. Snaha o vytvoření atmosféry vychází naprázdno. A po verši "Sním si návrat za světla" báseň se zcela zapletla.

Já taky děkuji, Lizzie.