Recept na štěstí...srát na všechno! Nevíš kde mám roztok na čočky?

Ale to je z tej jednej slovenskej pesničky, je to vo hviezdach, je to vo hviezdach a na všetko máš jasnú odpoved. A ty nejsi šťastná? Já nevim jestli mám jít ještě spát, to trápí mě. Asi už nejdu. Pustim si slovenský poprock, dám si kafe se Žbirkou

Homér: Určite nie. Ak by to tak bolo, som šťastná bez výhrad...
ZDANIE KLAME.

Na všetko máš jasnú odpoved

a ty se zavřenou pusou, snažíš se vychovávat své děti.

JJ láska ta nepotřebuje přesný rým
Štěstí přeje v životě srdečným...
Piš si tedy děvče dál
čert aby kritiky vzal

okamžik zachycen ;) a vrátil ses!!

hezky :)

Matttyna: Díky, tak aspoň obrázek. :) Jen mě ale mrzí, jestli moje básně působí škrobeně, ona to tak úplně staha o rýmy není, mně prostě básně přicházejí samy, ta slova mě prostě napadají a lehko, přestože tam rým je, tak jsem se o něj vlastně nepokoušela záměrně. ;-)
prostějanek: děkuju:)

!!!!!!!! :) :) :) !!!!!!!!!!!

JE.

"Se slzami mísí se
žhavá láva z našich těl.
Cítím se jak kopretina,
když jí motýl odletěl."

náááááááádhera

Skoro to vidím :) to nebe, cestu, všechno to okolo... dotěrné myšlenky vedoucí k určitému úžasu :)

pozitivní :) ať je důvodem cokoli, přeju ať je to skutečné a trvá to co nejdéle

No, zezačátku jsem si říkala, že bych ji snesla i bez rýmů :) ale pak mě zaujalo, kolik jsi jich na -itu a -etu dokázala vymyslet :) a kresba je velké plus, moc dobrý nápad i zpracování :)

puero: "Netřeba bloudit, jen otevřít oči." To je hlavná myšlienka tejto básne ;)

To je panečku pohádka.

To je zajímavá myšlenka jestli se nevyplatí hledat zkratku ke štěstí. Mnozí by asi nesouhlasili. člověk občas dědí, loupí, najde poklad, bohatě se ožení, tyhle zkratky za štěstím jsou možná pochybné, ale kdo zaručí, že ta delší cesta vede ke štěstí? Co když nevede?
No a potom je jeden druh štěstí, které se samo nabízí a kdo si všímá, ten ho najde. To je ta jesenná krása spadlých listí - krásně to voní ve vzduchu, když zapá slunce, nebo když se ty kupy pak pálí a člověka obklopí ten tustý dým.
Takže pokud bloudíš po světě a hledáš ráj, asi se musíš jen jinak dívat. Vyčistit si ty červené brýle a ráj si uvědomit, ne ho nutně prožít, vymačkat z něj to rajské, ale uvědomit si ho. Teď na podzim to jde obzvlášť dobře. Minulý týden jsem si tohle rajské uvědomování prožil v Kelčově. Kelčov je podle dnešních měřítek jednou z nejzapadlejších děr severozápadního Slovenska, leží hned u hranic v údolí hor, které krájí potůček. Ale to že se tam zastavil čas, nebo alespoň tam zcela citelně tekl pomaleji, než kdekoli jinde, nikdo z místních lidí nepociťoval. Ty krávy co se tam na skotnicích pásly se tam možná pásly už sto tisíc let. Pořád stejně mlely hubou a žvýkaly tu samou trávu, staré babky se potkávaly na cintoríně - a to mi někdy vysvětli, proč Slováci staví svoje hřbitovy ve strmých kopcích? Když pak zafouká vítr, mají ty hroby dole nejvíce věnců - a z rozhlasu tam hrají za pěkného počasí lidovky na přání (tohle se už v česku skoro nevidí. Alespoň já neznám takovou vesnici, kde by ještě fungoval rozhlas a někdo ho poslouchal.) V zimě tam vezmu malovátka a namaluju tu vesnici na obraz. Člověk vyleze z kostela, udělá dva kroky přes cestu a je v hospodě. Nádhera! A to je ráj, kterého si člověk projíždějící sotva všimne. Ráj je tu kolem dokola a my ho musíme se naučit vnímat. Netřeba bloudit, jen otevřít oči.

úžasné, až ve mě nějak hrklo (jako pozitivně :) )... jsem nějaká citlivka v poslední době :)

našlapané, ale to postkoitalní to úplně zadrhlo :) ale pak už zas super