přidáno 08.06.2011
hodnoceno 1
čteno 1064(10)
posláno 0
Na mou hlavu padá strach,
jako střípky rozpadajících se svatozáří padlích andělů,
kteří neustále volají mé jméno a volají mě k sobě dolů.

Mé srdce svírá obruč stesku,
stesku po tobě a tvých krásných lžích,
které teď tají jako na horkých dlaních sníh.
Pravdu o tom co jsem pro tebe znamenala se už nikdy nedozvím,
že budeš stejný jako dřív,
o tom už ani nesním.

Na mou hlavu padá pravda,
o tom že už už nejsi tu,už nejsi člověkem,
jsi jen tělo bez duše,stal jsi se divokým zvířetem.
Nedoufám,nesním ani nevěřím,
jen se tiše plížím k zamčeným dveřím,
ke dveřím tvého kamenného srdce,
vím že k nim už klíč není,
ten klíč odnesla řeka tajného snění.
přidáno 09.06.2011 - 15:21
ta úvodní sloka se mi líbí. následující dvě už o něco méně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strach nebo jen pravda? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro tebe už nikdy plakat nebudu
Předchozí dílo autora : Jen ten prastarý měsíc

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler, Verena
» narozeniny
Nikusska [11], baLi [2], Aster [1]
» řekli o sobě
Me and you and all the others řekla o Lay :
moje zlatá sedmikráska. kafe. sem fakt moc moc moc ráda, že tu jsi, že tě můžu číst... a že tomu někdy i rozumím:+) love. M.**
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku