|
Vše co je použito, je použito správně. Každá nesmyslná věta, slovo i použitý čas
 14.04.2010 4 1370(30) 0 |
Ta dívka byla anděl, který uhořel, zbyl jenom stín, tak kdo ji odpustí ...
Vždy stojí u silnice. Vždy na stejném místě. Po boku jelena nebo vlka. V očích výraz laně. A oni vždy zastaví. A oni vždy zemřou.
Ve dne ji vidí spát na náhrobní desce jednoho z těch hrobů úplně vzadu, na jednom z těch nejstarších. Její obličej je zakrytý divadelní maskou s úsměvem, jen oči laně vždy vidí.
Pokoušeli se ji vyhnat,vlk nebo jelen jim zahradil cestu. Nakonec toho nechali.
Jednou nespala na náhrobku, jednou stála u hrobníkových dveří a když otevřel, sundala masku. A on ji uviděl, klidnou. Pozval ji dál, odmítla. Šel s ní ven do noci a už se nevrátil, když odcházel, usmíval se. Když druhý den našli jeho tělo, ona už zase spala na náhrobku s divadelní maskou s úsměvem, jen oči laně vidí.
Ta dívka byla anděl, který uhořel, zbyl jenom stín, tak kdo ji odpustí ...
Vždy stojí u silnice. Vždy na stejném místě. Po boku jelena nebo vlka. V očích výraz laně. A oni vždy zastaví. A oni vždy zemřou.
Ve dne ji vidí spát na náhrobní desce jednoho z těch hrobů úplně vzadu, na jednom z těch nejstarších. Její obličej je zakrytý divadelní maskou s úsměvem, jen oči laně vždy vidí.
Pokoušeli se ji vyhnat,vlk nebo jelen jim zahradil cestu. Nakonec toho nechali.
Jednou nespala na náhrobku, jednou stála u hrobníkových dveří a když otevřel, sundala masku. A on ji uviděl, klidnou. Pozval ji dál, odmítla. Šel s ní ven do noci a už se nevrátil, když odcházel, usmíval se. Když druhý den našli jeho tělo, ona už zase spala na náhrobku s divadelní maskou s úsměvem, jen oči laně vidí.
Ta dívka byla anděl, který uhořel, zbyl jenom stín, tak kdo ji odpustí ...
Ze sbírky: Písně viol
27.05.2013 - 21:38Až se z toho třesu, nenápadně čtenáři vsugeruješ vlstní emoce... jen tak dál.
20.01.2011 - 13:01Z koutka oka mi kane slza cítím hloubku neštěstí tedy... zcela odpouštím,
Ať ta smutná duše opustí rozhraní světů tak možná najde najde klid,
Na náhrobku zbude socha její očí laně nahradí jen kamenný stín.
Slyším šepot a slova pohladí ,,Dík s živými už se nepotkám jeto dobře viď"
Vladimír
Ať ta smutná duše opustí rozhraní světů tak možná najde najde klid,
Na náhrobku zbude socha její očí laně nahradí jen kamenný stín.
Slyším šepot a slova pohladí ,,Dík s živými už se nepotkám jeto dobře viď"
Vladimír
04.01.2011 - 13:30Páni:) dík za poklonu, jestli někdy Písně viol vydám knižně určitě ti schovám jeden výtisk s věnováním
04.01.2011 - 09:34Procházím starší tvoje dílka(nejen tvoje) a tohle je jedno s těch co mám nejraději,sic je to trochu temné a tajuplné(což se mi ostatně líbí)ale je to přesně to co je mi blízké..díky za celou sbírku Písně viol..kdybys jí vydala knižně tak budu chtít věnování
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neuměla žít : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Umírání
Předchozí dílo autora : Lady
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
