Ona

Ona je tulačka
Ztracené smítko prachu
Špinavá žebračka
Bojujíc na poli strachu

Ona je bázeň básníkova
Bílá místnost prázdná
A všechna nevyřčená slova
Ve vězení toho blázna

Ona je vlna na rozbouřeném moři
I jeho klidná hladina
Ta, jež věčně uvnitř hoří
A nebývá nevinná

Ona je přítelkyně důvěrná
Jenž jen neposlouchá hluše
Ta , co nebývá nevěrná
Ona, je má DUŠE!