 27.10.2012 3 915(13) 0 |
Páchnu nostalgií,
na mých rtech jsou vzpomínky
Plna kolonií
smutků, kde jsou polibky,
které jsem nikdy nezažila.
A mám tě v srdci,
ač jsem tě léta neviděla.
Vystrnadila tě pryč.
otočila zády k tobě
Dramata a stálý chtíč
ty v obleku a já v róbě..
Ty o tom nevíš,
a já ubližuju sobě.
na mých rtech jsou vzpomínky
Plna kolonií
smutků, kde jsou polibky,
které jsem nikdy nezažila.
A mám tě v srdci,
ač jsem tě léta neviděla.
Vystrnadila tě pryč.
otočila zády k tobě
Dramata a stálý chtíč
ty v obleku a já v róbě..
Ty o tom nevíš,
a já ubližuju sobě.
28.10.2012 - 21:54
Nenaplněná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z kamene
Předchozí dílo autora : Zklamaná
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
