|
Když člověka zasáhne nostaligie, (pokud chcete do komentářů napsat jak hrozně jsou tam profláklé rýmy, tak to tam ani nepište, já to vím)
 01.10.2014 3 1044(13) 0 |
Stará fotka, snad už má sto let,
na ní jsi ty a náš společný svět.
Barvy už nejsou její živý střed,
po všem zůstalo ticho ...
... a pár holých vět.
Zařvi to na celý svět,
zas se to může stát.
Stačí slyšet těch pár slov,
o tom, že nebolí lhát.
na ní jsi ty a náš společný svět.
Barvy už nejsou její živý střed,
po všem zůstalo ticho ...
... a pár holých vět.
Zařvi to na celý svět,
zas se to může stát.
Stačí slyšet těch pár slov,
o tom, že nebolí lhát.
01.10.2014 - 18:28jj, znám ten pocit , kdy se dívám na fotografie času, který se již nikdy nevrátí, i když asi trochu jinak než ty...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stará fotografie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vlakové nádraží
Předchozí dílo autora : Správná dáma
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
elisha [17], UlrichovaTereza [10]» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
