kde nic není, alespoň nemá co mizet

Dovolím si dotaz- je někomu tady skutečně zle. To, že několik tisíc lidí si stále žije nad poměry z půjček, které nejsou schopni bez pomoci státu splatit , to že spousta sociálně slabších odtáhnou ,,za lepším" po Evropě a budou nahrazeni postupným dosídlováním občany jiné barvy pleti a náboženství, to až vláda se přestane hašteřit o koryta a začne konečně plnit svou povinnost- vládnout pro lidi, to až se změní přístup k vývozu kapitálu mimo republiku, to až se posvítí na korupci, hospodářskou kriminalitu a budou padat hlavy zodpovědných, to až si občané najdou znovu svo ztracenou hrdost a poctu, žít v této zemi, to bude skutečně zle.
Ale komu .....?
Je to jako křížovka, dosaďte si patřičná slova a vyjde vám tajenka ..... .

Jak výstižné ! Souhlas.

To je pěkně rozverné ! Díky

Líbí se mi velice. Houbičky se rády mají, vždycky k sobě pospíchají.

Je to lepší než předchozí povídka. Lépe se to čte a lépe se v tom orientuje. To vkládání jednoho volného řádku mezi odstavci rozhodně zvyšuje přehlednost. Děj je více zapamatovatelný než v předchozí povídce. Asi děj minule tříštilo to časté prolínání mezi událostmi a komentářem postavy.

Postavy jsou nevyváženě charakterizovány. Vlastně pořádně nechápu kolik jich tam ve skutečnosti je: biochemik, fyziotechnik, chemik, technik, biolog, téměř dospělá dívka, matka. Ovšem mate mě to. Nejsem si jistý jestli technik je současně fyziotechnik a biolog vlastně biochemik a chemik také biochemik. Tak nevím jestli jsou výzkumníci dva nebo jich je pět.

Současně mam pocit, že o téměř dospělé dívce a její matce toho vím o něco více než o samotných výzkumnících.

Celkově mě povídka pobavila.

Já jela vlakem na druhou stranu a to ještě za střízliva. To je ale...:D

Koala: Pozorovatel co vnimá,težko vněmy pozukrývá

Psavec: Kytky svoji krásou ktere oci neupasou.
Bzukot hmyzu potporuji lidskou mýzu.
Perleť křidel motýly chmury hnedle rozptýlý.

Děkuju, mám to.. nemusí být vše o emocích. Ten obraz vidím a cítím i to zpřítomnění, díky kterému mohla vzniknout tahle báseň.

Ano,po lesích jsem na kole najezdil tisíce kilometrů.

děkuji vám všem, vážím si vašich slov i přízně

Gora: já vím, někdy jsou prostě jistá klišé nejvhodnější zkratkou...jsou totiž symbolem...a ano, vím že některá spojení či rýmy jsou v hoch kunst zapovězena, ale nemám potřebu být opěvován, píšu pro sebe a proto si můžu dovolit komfort svobody formy i obsahu :D

Děkuju

Opravdu krásná, dnes jsem napsala svou smutnou bolestivou a člověk pak přemítá, jak život rychle plyne a měl by si vážit každého krásného okamžiku, protože pak má na co vzpomínat ! Díky

To mě vážně baví!

Je jasné, žes dostal do vínku "básnické střevo" a schopnost nadhledu, i když občas sklouzáváš k hojně užívaným slovům - i tak si zachováš myšlenku, dovedeš ji do zdárného konce.

Koala: jsem ráda, žes neodešel zklamán:-), díky.

zaseja: taky tě ráda čtu. To ale víš...

Nebudu originální a ukradnu celý text kolegovi:
"Zase krásná..."

Pěkný.
To mi připomnělo jeden moment z vojny, když se jednomu spoluvojákovi odněkud z východní části Československa ztratila nějaká část výstroje, už nevím co, tak prohlásil:
"Ujebali mi, aj já dakomu ujebem..."