Známe je.
 16.01.2024
10
Na větvi se rampouch třpytí,
pomaličku roste,
vodní kapky vám ho sytí,
nejméně už po sté.

O pár metrů přes kopeček,
cencúľ též se blýská,
ledový ten mládeneček,
náramně si stýská.

Cencůľ, rampouch, na mou duši,
vždyť jsme přece bratři,
zmatky co vám v hlavě buší,
spraví psychiatři.
 20.01.2024 12:31
VITANA: Děkuji moc.
 20.01.2024 09:00
Jo, tohle je hezky odlehčené a s vtipnou pointou. Dobrá (ale těžká) kominace.
 19.01.2024 13:06
kekebreke: Moc děkuju.
 19.01.2024 12:35
Opět pohlazení, které dávají mnohé Tvoje verše. Kéž by zde bylo více takových autorů
 18.01.2024 12:25
Ginnare: Velký dík.
 18.01.2024 08:48
Lehounké, milé, k zamyšlení... má vše, co potěší
 16.01.2024 21:24
Dandy: Díkec.
 16.01.2024 21:23
Hanulka: Díky moc.
 16.01.2024 21:22
Pěkná a úsměvná.
 16.01.2024 19:23
 Hanulka
Psavec : dlouhý rampouch v noci ztuhl, v noci ze střechy až na zem. Nakonec z něj voda byla a ta parapety zaplavila. Ale Ty to umíš vždy vtipně a děkuji Ti.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.