Co by, kdyby

wojta: naopak, mě se líbí jak to je, je tam určitá existencionálnost...jako být či nebýt, obsahově to otvírá mnoho obrazů, krátké ale má to otevřené dveře k mnoha úvahám, jasně každý to může vidět jinak a je fajn že to tak je. No a takto to vidím zase já...zvládla- mládla těchto otřepaných rýmů je dost všude ale tady mi kupodivu zas tak nevadí, hm, divné.)

taky mě napadlo zda je existence jen pouhé bytí, nebo je základem našeho nitra. no, nic konec keců.) prostě tento text není prázdný a o to jde.

a já si zase říkám jaký by byl svět bez lidí .) jaké by to bylo kdyby jednoho dne jsem se probudila a nikde nikdo, vše by bylo jiné ale přesto stejné, přežila bych? ale první otázka by byla , proč já? Proč jsem zůstala. ) asi jsem dnes dost pila

Otázka nakonec.

wojta: nesnažila jsem se to psát tak, ať je to čtivé pro ostatní, psala jsem to tak, co se v určitou chvíli odehrávalo a paradoxně, z toho vznikl “malý boj o verš”. Když se u mě podíváš, nepíšu poezii, ani mě nijak nebaví, kdybych to dělat měla / nebo když ji čtu. Takže proto jen takhle :) Nicméně s Tebou souhlasím, že je to takové “laciné”, věřím, že by se to dalo uchopit jinak, ale jak píšu nahoře… Bylo to aktuální a takhle to vyšlo, tak to měnit nebudu, je to hlavně záznam pro mě samotnou. Každopádně děkuji za komentář! :)

,,Vadí" mi ten ,,malý boj o verš". Zvládla-mládla, hrála. Jednou to přijde, čti-piš, piš-čti. Zkus napsat něco , kde všechna slova začínají stejným písmenem..... .