

Ayla: alexis: Děkuju za názor, třeba se do příště ponaučím. :)


Někdy mi nesedí moc rýmy... (chci / moci např. ) ... ale jinak velmi pěkné, jen tak dál. :) Hodně štěstí v psaní ! :)


PetrK.: Děkuji za koment! ;-).... já bych chtěl Krále... :-))


To vůbec není hovadinka...je tam vše, co má být...


Herdu do zad jsem dostal mnohokrát, ale tato by mě potěšila... :-)


Sakra to je dobrý... Má to neskutečnou dynamiku, stálo by to za zhudebnění, ale je to bohužel příliš nepravidelné... Super!


puero: Smířen se smrtí neznamená, že se na ni těším! Když opravíme čas a osobu, tak opravdu ateista řekne: "no co no, tak zemřu! nedá se s tím nic dělat. Zemřou všichni, ať věří nebo ne." To ale vůbec nesouvisí s tím, jestli něco (a co) cítí při smrti blízké osoby. Zármutek, žal, lítost...
Ano, smrt "je to jediná nekompromisní konstanta a číhá na každém rohu". Ateista si to uvědomuje a žije s tím. Věřící si tuto realitu nedokáže připustit (výjimečný lidský duch přece nemůže "zmizet" jen tak), tak stvořil duši a "život po smrti" jako pohádku na dobrou noc. Pohádku plnou krásných ideálů, lásky, dobroty, cti, soucitu... ... ale stále jen pohádku.
Ano, smrt "je to jediná nekompromisní konstanta a číhá na každém rohu". Ateista si to uvědomuje a žije s tím. Věřící si tuto realitu nedokáže připustit (výjimečný lidský duch přece nemůže "zmizet" jen tak), tak stvořil duši a "život po smrti" jako pohádku na dobrou noc. Pohádku plnou krásných ideálů, lásky, dobroty, cti, soucitu... ... ale stále jen pohádku.


Zamila: Viviana Mori: Díky, včera jsem ji narychlo spíchnul v autobuse a když si ji dneska čtu, chce se mi brečet...nějak na mě asi působí ten příchod jara... :-D


Skvělé!
Btw, "konfrontovat" sebe sama je opravdu těžší, než řešit okolí, nebo dokonce Boha:-); budu se tedy "modlit", aby Boha nenahradil (třeba) pan prezident.:-)
Btw, "konfrontovat" sebe sama je opravdu těžší, než řešit okolí, nebo dokonce Boha:-); budu se tedy "modlit", aby Boha nenahradil (třeba) pan prezident.:-)