báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou
přidáno 26.10.2009
hodnoceno 18
čteno 1406(36)
posláno 0


Mě každou chvíli něco napadne,
pak to někam zapadne, záhadně,
většinou ty nejlepší myšlenky,
drobné vzrušující křehké milenky

Zachytit je svěrkami do bloku,
je nutné,nestřílet od boku,
rok od roku si psát do deníku,
storky od vystoupivších námořníků

Na lodi se neděje skoro nic,
tak to doháníme v přístavech,
a na ostrovech šklebíme se do opic,
ony na liánách a my na lanech

Kokosové mléko s rumem,
a pečenými banány,
krávy s sebou nevozíme
vlny tančí kankány

A když bouřka ze všech směrů,
láme ráhna, plachty trhá,
myslíš potom na svou ženu,
jak spí tam kde končí mlha

V člověku je zlo i dobro,
Satan Boha pomiloval,
jsme výsledky jejich práce,
literát to popisoval

Když vysvitne náhle Slunce,
barevnější má fasáda,
pak i rybky v malé tůňce,
plují výš, tam to nakládá

Když vítr čechrá hladinu,
vlnky tančí kankány,
pak v tu samou vteřinu,
plachtí mraky nad námi...

Mechanický pomeranč,
leží na Pěně dní,
Dopis otci, malý revanš,
jeho duše-Betonová zahrada,
Starý kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení,
Zápisky starýho prasáka,
ty už má Miliš v Olomouci,
Těžký časy,
Muži a ženy,
Básnické dílo

Co mám taky dělat na lodi, že jo? Už měsíc a 5 dní jsem neviděl strom. Tak čtu jak posedlej. Zkoumám styly. Tohle se mi teď válí na zpuchřelé vrzající podlaze v mé skromné kajutě. Nevím co tu dělá televize v roce 1836, ale já se nikdy nezaobíral detaily. Vždycky jsem toužil po Podstatě. Jeden můj dávný přítel, právě kvůli detailům, hodně rychle sešel. Když mohl mít holku, tak se mu na ní vždycky něco nelíbilo. Ta poslední byla krásná houslistka, každý druhý čtvrtek se opila a šla s přáteli zpívat na karaoke párty. Většinou si dala tak tři hitovky. Její Nonstop od Michala Davida patřilo k oblíbeným vystoupením. Ta se s mým bývalým kamarádem rozešla bez důvodu. A víte co to znamená, když se s Vámi rozejde někdo bez důvodu? Já nevim, ale myslim si, že jde o problém v Sexu. Neuspokojení. A tak se můj známý (mimochodem, rozkmotřili jsme se kvůli penězům, on je chtěl a já je neměl) plácá v životě jak kapr po povodni. Na nejisté podmáčené louce svým dobrým dnům rezignovaně mává ploutvičkami. Přeji mu co nejrychlejší druhou povodeň, aby ho spláchla zpátky do řeky, dokud je ještě čas. Nikdy nebude muset bydlet s ukrajinskými, moldavskými a slovenskými dělníky na ubytovně. Jedna koupelna pro stopadesát lidí. Umíte si to představit? Imagine, there´s no heaven. Ale o něj bude vždycky dobře postaráno. Maminka mu vždycky umyje pindíka, když mu bude nejhůř. Možná to tak má bejt a možná taky ne. Dost dětí od rodičů něco očekává, a ono nepřijde vůbec nic. Nejlepší impuls k osamostatnění. Ono je totiž celkem směšné, když třicetiletý ajťák s palačinkou na hlavě a kečupem od Mc.Donald na košilce, poslouchá maminku na slovo. Ona mu za to tu košilku zas ráda vypere. Být na jeho místě, tak do tý pračky strčím radši hlavu. Má duše se každým dnem uzdravuje z věcí, které se staly před léty. Až bude úplně zdravá, tak Vám ukážu. Posbírám ve městě všechny psí výkaly. Chodníky i chodníčky, trávníky i trávníčky, nikde nebudou hnědožlutočerné šmouhy ani šmouhyčky. Všem autům vypustím gumy. To zas bude podstatných problémů. Lidé se dostanou později do práce, která je stejně nebaví, ale alespoň někteří půjdou pěšky po krásně čistých chodnících. Jednou Vám ukážu. Michale Vieweghu, vyzývám tě na souboj! Ty rozmazlený, nevěrný, slizký spratku. Jsem napůl Rom a napůl Mongol, jsem Křesťan a jsem Žid, jsem děsně chudej a zároveň bohatší než většina, jsem nula i jednička, jsem slepej a přitom vidím, mám tělo a nemám tělo. Jsem součást všechno a sám jsem nic. Sám jsem všechno a v součásti jsem nic. Jsem jakýsi Michal odkdesi. Určití lidé (rodiče, spolužáci, někteří známí) mě v dětství neustále shazovali, a tak se ze mne stal úzkostný, nedůvěřivý a plachý člověk. Dnes už asi chápu proč to dělali, sami nebyli spokojeni se svými životy, a tak se potřebovali odreagovat tímto způsobem. Bezdůvodně napadaný slabší jedinec, se z toho může časem dostat, stačí se vymanit z dosahu a vlivu tyranů, poté se může stát mnohem silnější osobností než byli jeho trýznitelé. Na základní škole je to pro některé děti opravdu hodně těžké. Pamatuji se, jak jedna prostorově výraznější dívka napsala milostný dopis chlapci, který se jí líbil. On si ho přečetl, vstal, něco vulgárního zařval a dal jí několik ran pěstí do ramenou a do zad. Kdyby byla hubená, s andílkovitým obličejem, dlouhými vlasy po zadek atd, tak by ji odepisoval dodnes. Kde je teď ona, nevím, ale má se určitě lépe než on, v maloměstě, několik let závislý na pervitinu, pracující za katrem. Ten co týral mě, je závislý na heroinu, rovněž v maloměstě, po stavbách pracující. Vím, že jsme na tom všichni stejně, narodili jsme se a nevíme, co s tím. Někteří už vědí, a to je dobře. Každý máme občas deprese. Někdo hlubší a delší, někdo je jen po ránu trošku rozmrzelý. Já jen vím, že je to nádherný pocit, když se rány na duši mění v jizvy a když ty jizvy vyhlazuje jakýsi záhadný laser. Mějte hladkou lehkou duši, to každému tuze sluší.

přidáno 18.03.2013 - 12:08
SSS: Díky Orwelle, Do It
přidáno 17.03.2013 - 11:59
Libovka, Houmre.
Jsem rád, že jsem si jí přečetl..
přidáno 06.12.2009 - 23:44
diky, ani nevim ze jsem neco takoveho psal, abotace je samozrejmne nadsaszka. svoje stary dila si uz nectu. dik
přidáno 06.12.2009 - 22:45
10% to je blbost.... na Literu bylo 60% jako dobrý, tak proto dávám 60%...
přidáno 06.12.2009 - 22:44
No nedá mi to a stejně ohodnotím. Vůbec mi nesedí Anotace. To je spíš popis, který by mohl napsat někdo nezávislý, ale napíšeli to sám autor... znáš to... samochvála ...

K básni. Celkem slušná. Drží rytmus. Ale několik rýmů mi nesedí a nelíbí se mi dvakrát použití slova "kankány".

A povídka. Hondě osobní. Těžko to považovat za literární dílo. Spíš nějaký výkřik vytržený z deníku.

Takže ve směs s obsahem souhlasím, ale styl zpracování mi moc nesedí.

P.S. Na e-mail mi psát nemusíš, na odezvy kritik ze zásady neodepisuji... ;-).
přidáno 28.10.2009 - 01:10
a jak mám vědět co jste si povídali po mejlu, hmm? ;) reaguju na to co je zde a co vidím, a co se mi v tvém případě nelíbilo, vyznívá to ve smyslu jakože já tě nehodnotím špatně, tak mě ani ty špatně nehodnoť, já na bráchu, brácha na mě, oko za oko...a svět bude slepý...tak asi tak ;)
přidáno 28.10.2009 - 00:23
já si to s ní vyřídil po mailu, tak se nečerti
přidáno 27.10.2009 - 12:35
Homére, to že ty jsi někoho neohodnotil špatně znamená, že dostaneš vždy pouze dobré hodnocení? Aj...
přidáno 27.10.2009 - 11:53
nejsem lidi, piš si to do ukřičníku
přidáno 27.10.2009 - 09:27
lidi neblbněte,nečekám že mi někdo bude líbat nohy, jen jsem ohodnozila podle svého názoru. Jsem jen jedna z davu. To že se to nelíbí mě, neznamená, že to není dobrý. Je to jen můj pohled na věc.
přidáno 27.10.2009 - 08:52
Ostatním děkuji, převelice, občas jsem sem psal díla typu "co ještě snesou?", "jak daleko se dá ještě zajít?":-)
přidáno 27.10.2009 - 08:49
Moje povaha je mišmaš, celej svět je mišmaš, a to je dobře. Mě tvůj Medailon prostě nebaví číst, tak se nezlob, ale dal jsem ti snad špatné hodnocení? Je mi to jedno womanko, já už jsem si na to tady zvyknul. Musíš si zvyknout, že ti každý nebude líbat nohy, zvlášť na poloanonymních internetových serverech..
přidáno 26.10.2009 - 21:22
Sakrachlape, ty se zlepšuješ!

Dát ti vysoké hodnocení by tě mělo urazit, tebe mám zafixovaného a zaškatulkovaného jako ,,těžkou avantgardu". A děláš to líp a líp
přidáno 26.10.2009 - 20:04
Nevím, ta povídka mi přijde jako mišmaš.
přidáno 26.10.2009 - 20:04
dostal's mě, asi se budu muset pozměnit a všechno si psát na papír, pak přemejšlet, pálit, slepovat, psát a přemýšlet abych byl tam co ty. díky za inspiraci a za vzor
přidáno 26.10.2009 - 15:05
Och děkuji, jsem rád, že mi rozumíš:-)
přidáno 26.10.2009 - 15:02
zvedlo mi to strašně náladu. Děkuji Homére
přidáno 26.10.2009 - 15:01
super. některým lidem bych tohle nejradři poslala, aby si uvědomili, jak jsou debilní. Jak jsou omezení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Karibik za knedlík : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mizím, ale neboj
Předchozí dílo autora : šící stroj umastil hamburgra izolační fólií

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato, slavek
» narozeniny
GreenEyes [13], Vlaďka [13], Trdlo [13], prostějanek [13], kleirin [10], knut [8], Jakub Barcal [7]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku