;o)))

... to věřím. ;o))))))

Hahaha. Haha.

Vladan: Mohli bychom ji stanovit. Ujednotit svoje definice. Já ale popravdě nemám energii to tady všechno sledovat.

Áááá, mě se líbí jaká je ;o)))

Therésia: Tohle je jedna z básní, u kterejch jsem si jistej opakem :D Je hrozně, ale hrozně čitelná, říká o sobě všechno na první pohled :)

... dobrýýýýý

u mě víc než dobrý. ;o)))

výstižné, perfektní.. snad nejbolavěji v básni mi zní "sen o volnosti".. proč svoje touhy a přání přesouváme stále více do snů a virtuality, proč člověk nemůže (či nechce?) žít svobodněji?.. :-)

..originální přirovnání života k cirkusu, kašpárku i krotiteli. Pěkná, pravdivá báseň. :)

Sigmund Freud v roce 1905 vysvětloval oblibu železnice slastí způsobenou mechanickými vzruchy, jakou u dětí způsobuje kolébání, houpání nebo vyhazování do výšky: „Otřásání při jízdě vozem a později při cestování po železnici má tak fascinující účinek na starší děti, že alespoň všichni chlapci se jednou v životě chtějí stát průvodčím nebo kočím. Dění na železnici vzbuzuje u nich nevysvětlitelný zájem mimořádné síly a v období fantazijní činnosti (krátce před pubertou) se jim stává jádrem vyloženě sexuální symboliky. Nutkání k takovému spojení jízdy po železnici se sexualitou zřejmě vychází ze slastné povahy pohybových počitků.“ Vytěsněním těchto slastných počitků pak Freud vysvětluje úzkost z železnice, siderodromofobii.[4] Ve Freudově době byla jízda vlakem skutečně spojena se silným drncáním a houpáním.
wiki

souhlasím s Yanou. Forma nemusí být úplně přesná. Důležité je vypsat své pocity a smutek i bolest. Ovšem ty veselejší se čtou lépe :) k obsahu - jsem ráda, že se vše v dobré obrátilo.

Jemná, čtivá díky melodii. Obsahově - nezoufej, jak sám píšeš, samota trvá krátce. Nikdy není člověk sám. :)

puero: Pak ale je otázka, zda má další diskuze cenu - pokud používáme slova s odlišným významem pro stejné věci. Respektive, zda vůbec má nějaká diskuze bez jednotné terminologie cenu.

Zamila: Yana: Therésia: děkuji za pozastavení a milé hodnocení :)

ŽblaBuňka: děkuji

Vladan: Ano ten rozpor taky vnímám. Člověk, zdá se, vždy rád sáhne po jednodušším řešení a mně osobně je to proti mysli. Já rád přemýšlým. Někdo nemusí. Někdo je rád, že za něj přemýšlel někdo před ním. Křesťané jsou v tomto ohledu ve valné většině pohodlnými konzumenty. To je na křesťanství věc, která mi šíleně vadí. Ta slabost ověřovat. Nicméně to už není otázka transcendetna a metafyziky, ale lidského naturelu a psychiky.

Tvůj pohled na moje pojmenovávání koček psy, respektuji. Ale nezměním se k vůli tomu.

Pěkná básnička s příjemnými obraty :-)

povrchnost, úsměvy a hra na přátelství, je těžké najít opravdové přátele, člověk nesmí hrát na kvantitu, ale na kvalitu, zbyde třeba jen jeden, ale ta kvalitka

v každém okamžiku a v každém věku (-: