|
Krátké zamyšlení o tom, jak si ve vztazích zvykáme na méně, než bychom chtěli – a ani si nevšimneme, kdy se z blízkosti stane jen tiché fungování vedle sebe.
|
Zvyk je tichý zabiják vztahů.
Na začátku jsme spolu mluvili o všem. O věcech důležitých i úplně zbytečných. Šlo o to, že jsme chtěli.
Dneska spolu mluvíme taky. Ale jinak.
O tom, co je potřeba. Co se musí. Co je praktické.
A mezi tím zůstává ticho, které nikdo neřeší.
Zvykli jsme si.
Na to, že druhý neodpoví hned.
Na to, že se nezeptá zpátky.
Na to, že některé věci radši neotevřeme, protože už víme, jak dopadnou.
Zvyk nevypadá nebezpečně. Neřve. Nedělá scény.
Jen pomalu bere to, co mezi lidmi kdysi bylo.
Začneš si říkat, že to tak prostě chodí. Že vztah není o pocitech, ale o fungování.
A tak vedle sebe žijeme.
Bez velkých konfliktů. Bez velkých gest. Ale taky bez toho, co nás kdysi spojilo.
A pak přijde moment, kdy si uvědomíš, že největší problém nebyl ten druhý.
Ale to, že jsi si zvykl.
A zvyk je někdy silnější než láska.
Na začátku jsme spolu mluvili o všem. O věcech důležitých i úplně zbytečných. Šlo o to, že jsme chtěli.
Dneska spolu mluvíme taky. Ale jinak.
O tom, co je potřeba. Co se musí. Co je praktické.
A mezi tím zůstává ticho, které nikdo neřeší.
Zvykli jsme si.
Na to, že druhý neodpoví hned.
Na to, že se nezeptá zpátky.
Na to, že některé věci radši neotevřeme, protože už víme, jak dopadnou.
Zvyk nevypadá nebezpečně. Neřve. Nedělá scény.
Jen pomalu bere to, co mezi lidmi kdysi bylo.
Začneš si říkat, že to tak prostě chodí. Že vztah není o pocitech, ale o fungování.
A tak vedle sebe žijeme.
Bez velkých konfliktů. Bez velkých gest. Ale taky bez toho, co nás kdysi spojilo.
A pak přijde moment, kdy si uvědomíš, že největší problém nebyl ten druhý.
Ale to, že jsi si zvykl.
A zvyk je někdy silnější než láska.
Singularis: Vztahy nás neničí.
Ničí nás očekávání, která do nich tlačíme.
Ničí nás očekávání, která do nich tlačíme.
Někdy není problém v tom, jak vztah je…
ale v tom, jak jsme se naučili, že by měl být.
A pak nás víc ničí představa než realita.
ale v tom, jak jsme se naučili, že by měl být.
A pak nás víc ničí představa než realita.
Singularis: Možná největší problém není vztah.
Ale to, že většina lidí neunese, když věci nejsou podle jejich scénáře.
Ale to, že většina lidí neunese, když věci nejsou podle jejich scénáře.
„Začneš si říkat, že to tak prostě chodí. Že vztah není o pocitech, ale o fungování.“ — Já za sebou vlastně žádný vztah nemám, ale připadne mi, že tak to má být. Fungování dvou rozdílných lidí vedle sebe, aniž by se snažili jeden druhému ublížit, záviděli si, překáželi si nebo se jeden nad druhého povyšoval, je hodnotné a pocity jsou možná právě jen způsob, jak tohoto úžasného stavu dosáhnout. Nemyslím, že je to problém, spíš mi jako problém připadá očekávání, že by to mělo být jinak.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zvyk je tichý zabiják vztahů : trvalý odkaz
Následující deník autora : Veličina

