Kočka má myš myslím ráda, akorád ne myš kočku :)))
no...ten konec je asi fakt fajn :)
no...ten konec je asi fakt fajn :)
moc dobré...dokonce i ta anotace a ten konec...hm...líbí :)
Já bych ještě něco přidala, je to takové navnadění a konec :) Jinak moc pěkné :)
vznešené ideje
byly vhozeny na smetiště všedních dní
mezi pomeje
;o)
byly vhozeny na smetiště všedních dní
mezi pomeje
;o)
... Srdce do vzduchu kreslím.
polibek po vánku posílám.
;o))))
polibek po vánku posílám.
;o))))
... být, či neblít.
Promiň mi ten výraz, ale přímo se mi vnutil. ;o))))
Dílko chválím.
Promiň mi ten výraz, ale přímo se mi vnutil. ;o))))
Dílko chválím.
Od sebe, k sobě? Nedojde-li k souznění, pak si nejsme souzeni, i když je to občas k zbláznění. ;o)))
Vzniknu/vniknu........? Podezřelý rým? Někdy se jeví jako podezřelé, co sedí. Mně sedí. Líbí
Já jsem věřil vždycky tomu, že normální člověk chce vidět pravdu, kdo si nechce sundat šátek zákonitě padne na hubu protože nevidí... Zprůměrované chtění je sice kompromis ale z objektivního hlediska... Já měl na mysli spíš to, že člověk by se neměl bát stát si za svoji pravdou, i když jsou třeba nyní v kurzu jiné názory a hodnoty (pokud ta pravda samozřejmě není nějakým způsobem v rozporu se základními lidskými právy). Pastýře není potřeba škatulkovat, stačí jen jasně vidět kdo to je, a co dělá, zbytek už se poddá sám... Ale je to jen můj názor, možná je to úplně jinak :)
Dívenko v modrém, směj se přeci,
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř, s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
víš, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř, s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
víš, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
Dívenko v modrém, směj se přeci,
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
věř, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
ač život není jak má být,
zloba ni nezdařené věci
přec nemohou nám vzít chuť žít!
Píšeš tu o probdělých nocích,
snad s pláčem padáš na divan,
smutek, co choulí se nám v srdcích
přec navěky nám není dán!
Znám Tě odtud co modré ptáče,
s úsměvem četlas básně mé,
přijď ke mně, tam i slunce skáče
dál jako Láskou zblázněné.
Ač život náš procházkou není,
věř s úsměvem jde všechno líp,
ač za ranního kuropění
bych i já někdy smutkem chcíp...
Snad těch pár slůvek povzbuzení
postaví Tě zas na nohy,
věř, úsměvů svět víc si cení
než-li tragické polohy...
;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
P.S. Já to dělám tak, že čím je mi smutněji, tím rozverněji se snažím psát...Pomáhá to, věř mi! M.
Aliwien: Mou poslední básní v čase, kdys to psala, ale asi byla právě tato báseň, jenže žádné under line tu nevidím!;o)
:-) ano, lásku je třeba prožívat, ne o ní jen snít; ale když už ji žijeme, tak o ni s nejčistší touhou klidně i sněme :-) .. hodně štěstí ve stanici BEZEJMENNÁ!!
taron: No no no:-) A co třeba výchova ke schopnosti rozpoznat vlka, kterého se nebojíš ( dokud nechce tvoje prachy, tvoje strádání, ztrátu tvojí svobody - takže se vlka bojíš taky). Vlka obyčejně není možné vychovat. Je možné ho ale včas rozpoznat. Je možné mu lízt do zádě nebo ho, v lepším případě, odehnat, případně nakopat. Lepší je, když to jde bez násilí :-)
Vladan: houby s octem..dělej si co chceš :))) Nemluvíme o vychované taron a vychovaném Vladanovi, nebo vychovaném Ingoustovi :) mluvíme o lidech, co se honí za prachama a nevidí bolest druhých ...a jejich potřeby a jejich city....vo těch mluvíme...
vlka se nebojím... a pastýře mám :)))
vlka se nebojím... a pastýře mám :)))
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Santiago Dibla» narozeniny
slečna Lily [18], nevěrná [17], Alex07 [14], Tajemný [14], Máňa na koni [2]» řekli o sobě
mr Scraper řekl o rry :moc a moc se mi líbí styl jakým píše :) hlavně do jejích povídek na literu jsem uplnej blázen. a navíc je moc super a sleduje anime ;-)

