...................................................................................................
Do tajemných světů
za duší v polosnu
tvé myšlenky vkráčí
tuláku po hvězdách

Tvář větru nastavíš
a s vůní tou opojnou
zas v pevné objetí
v naději doufáš

Tu lásku vždy stejnou
a spojení v jediné
vždy znovu a znovu
že uniká zoufáš

Když vítr se obrátí
a tvůj hrací strojek
jak tehdy zas oněmí
v záplavě slzí

Však nezoufej tuláku
duše, ty opět se spojí
snad v století příštím
nekonečném brzy


až zase potkáš ji po hvězdách
 18.03.2013 12:11
ngc 6334: :-) ......stejně jako tvé věci.......děkuji
 18.03.2013 09:55
 ngc 6334
..křehce něžné vyznání...
 18.03.2013 09:48
černálili: Díky:-)
 18.03.2013 09:48
ŽblaBuňka: Děkuji
 18.03.2013 09:48
Sucháč: Ale máš pravdu nemuselo to být tady jen mi to přišlo poctivější:-) a děkuju za zhodnocení
 17.03.2013 21:32
Krásná báseň. Obsahem velmi zaujala.
 17.03.2013 19:53
příjemné, čtivé ... ;o)))
 17.03.2013 14:26
Sucháč: :-) .........no je to o tom. O reinkarnaci.
 17.03.2013 11:44
Je to krásný, ale proč ta škatule "náboženství"? :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.