Výstraha pánové!!! Tady končí veškerá iluze o tom, že mít tygřici v posteli je skvělé.

Napadlo mne že v kalhotkách hledáme vzpomínku na Náš první domov. Ta silná vzpomínka je možná polehčující okolnost Naší pudové jednoduchosti.

Když jsou teď ty svátky...

Mám problém s jednou částí. Má ještě alternativní variantu, ale ta se mi nějak nelíbí. Kdyby to někoho zajímalo nebo by mi chtěl poradit, pište. Dík!

Na drsném ostrově Bathos se schyluje ke konfliktu. Kmeny, které věří v prastaré duchy, čelí stínu Císařství – ale hrozba nepřichází jen zvenčí. Někdo krade posvátné totemy. Někdo budí zapomenuté bytosti. A pod jezerem Ulvar se cosi hýbe... Taruk Tarkan – muž rozpolcený mezi dvěma světy – přijíždí na ostrov jako ztracený syn. Nečeká ho však jen hledání zmizelé diplomatky a rozvrácené aliance, ale i stíny vlastních snů. Spolu s bardkou Silaqui, válečníky Devonem a Asmarem a zlodějem Renzielem se ocitá uprostřed dění, které mění rovnováhu světa. Země, která byla kdysi jednotná, se začíná drolit. A z Pilíře světů, který drží realitu pohromadě, jde slyšet praskání v řetězech...

Děti bohů a lidí, mající lidské tělo, ale schopnosti nevídaných rozměrů...

Puerovka z 24. listopadu 2012.

Není to klišé, je to n-a-v-ž-d-y-c-k-y. L.Ch.