Někdo se dna bojí a někdo se tam prochází v tichu a klidu. Jen světlo schází a možná ne?
přidáno 27.09.2025
hodnoceno 0
čteno 6(0)
posláno 0
Projel jsem seznam
u pár čísel již
tváře neznám.
A u těch známých
sám sebe ptám se
zda kotvit směl bych
když jim teď večer
zazvoním"?

Těch čísel je hodně,
většinou služební,
ale i těch co o mně
mnohé ví.
Tak či tak v duši mrak
usadil se zlověstný.

Já ohlížím se
k tomu davu a
jen sebe viním
za zradu
zpřetrhaných pout.
Však nevinnou duši svou
vidím plout tou samotou.

Ani Oni my nedávají vinu
za to , že stojím stranou
v dešti s holou hlavou.
Já rád je mněl...
..ale zalévat ty záhony
jsem zapomněl.

A teď v mém věku
kdy úrodu jiní sklízí
mně oči se klíží nad
bodláky a pýrem.
Hluboko v duši, srdci
však procházím smírem.

Jen jedna velká bytost
mou vřelou lásku má
a ta bytost....
člověku se podobá.
Miluju Vás
(Tě)
Osobo, podobo
světla i tmy. Amen

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Depka meditační : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Dlaně

» narozeniny
paranoidandroid [18], Rhiana Lejla Nebresk [18], derrry [18], Death.on.line [17], Bananky v čokolade [15], Johnny [10], Elis [1]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming