Sladká rána

Terri42

22.09.2025

básně/láska

116(13)

Rána,
kdy jsem sama.

Neotvírám oči,
je za nimi obraz,
sladký,
jak ze sna.
Taky je.

Pod peřinou teplo,
i ve mě,
sílí.
Ale v mé posteli
chybíš.

Nahradit tě nejde.
Ač to zkouším,
úleva nepřijde -
jen vrchol
osamělý nad lesy mé duše.

Tak vstávat.

Jsem sama,
a ta rána
bolí.

Komentáře (11)

26.09.2025 - 20:59

LadyLoba

Terri42:
Některé rostliny jsou letničky, některé ne.
Avšak pro všechny je naděje jara, pokud stihly mít plody. Život si vždy cestu najde, jak pokračovat.

26.09.2025 - 12:28

LadyLoba

človiček:
V mém slovníku samota nebolí.
Mám ráda chvíle, kdy můžu být sama.
V mém slovníku bolí osamělost.
A úplně nejvíc,
Když se objeví ten pocit v davu.

25.09.2025 - 17:44

Terri42

LadyLoba: koiška:
Vzpomínky září jako slunce podzimu.
Bojím se jen pomyslet na zimu.
Až zapadnou sněhem, zmrznou navždy.
Zimní samota zabolí,
ale jaro se vrátí... vrátí?

Děkuji moc...

25.09.2025 - 10:12

LadyLoba

Terri42: kde kdo ti závidí i ty vzpomínky, třeba proto, že zatím nepotkal, někoho s kým by si vzpomínky vytvořil ... a že vzpomínky bolí - vím ...

23.09.2025 - 21:57

koiška

Možná , že přebolí
a možná taky ne
vzpomínky že tu jsou...
to je to jediné

Ptej se mně na cokoli
jen neptej se na samotu
já vím jak samota bolí

23.09.2025 - 21:57

Terri42

človiček:
To že tělo hřeje tělo,
nestačí i když by mělo,
tvrdí srdce....

23.09.2025 - 21:07

človiček

Kdyby jste jen tušily jakou moc máte
tak noc v samotě nikdy nepoznáte.