22.09.2025
13
307 (16)
0
Rána,
kdy jsem sama.

Neotvírám oči,
je za nimi obraz,
sladký,
jak ze sna.
Taky je.

Pod peřinou teplo,
i ve mě,
sílí.
Ale v mé posteli
chybíš.

Nahradit tě nejde.
Ač to zkouším,
úleva nepřijde -
jen vrchol
osamělý nad lesy mé duše.

Tak vstávat.

Jsem sama,
a ta rána
bolí.
 22.04.2026 12:39
puero: Děkuji za komentář :-)
A ano, bylo to to nejopravdovější co jsem zažila... a myslím že pro oba... odnesené nezapomenutelné okamžiky a troufám si říct, že celoživotní přátelství... snad...:-)
A ano, já zjišťuji, že nejlépe píšu právě když mě něco bolí...
 22.04.2026 11:41
Je vlastně dobře, že bolí. To znamená, že to bylo opravdové. Dobrý básník bolest potřebuje.
 26.09.2025 20:59
Terri42:
Některé rostliny jsou letničky, některé ne.
Avšak pro všechny je naděje jara, pokud stihly mít plody. Život si vždy cestu najde, jak pokračovat.
 26.09.2025 12:28
človiček:
V mém slovníku samota nebolí.
Mám ráda chvíle, kdy můžu být sama.
V mém slovníku bolí osamělost.
A úplně nejvíc,
Když se objeví ten pocit v davu.
 25.09.2025 17:44
LadyLoba: koiška:
Vzpomínky září jako slunce podzimu.
Bojím se jen pomyslet na zimu.
Až zapadnou sněhem, zmrznou navždy.
Zimní samota zabolí,
ale jaro se vrátí... vrátí?

Děkuji moc...
 25.09.2025 10:12
Terri42: kde kdo ti závidí i ty vzpomínky, třeba proto, že zatím nepotkal, někoho s kým by si vzpomínky vytvořil ... a že vzpomínky bolí - vím ...
 23.09.2025 21:57
Možná , že přebolí
a možná taky ne
vzpomínky že tu jsou...
to je to jediné

Ptej se mně na cokoli
jen neptej se na samotu
já vím jak samota bolí
 23.09.2025 21:57
človiček:
To že tělo hřeje tělo,
nestačí i když by mělo,
tvrdí srdce....
 23.09.2025 21:07
Kdyby jste jen tušily jakou moc máte
tak noc v samotě nikdy nepoznáte.
 23.09.2025 18:07
Psavec: děkuji
 22.09.2025 23:56
Jednou přebolí.
 22.09.2025 20:42
sokol a lípa:
tak to bývá, já to vím,
ale i když netruchlím,
stále jenom o něm sním
 22.09.2025 19:37
aspoň máš vzpomínky, je jednoduché napsat, to je život

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.